„Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat,“ uvedl předseda senátu Radovan Suchánek.

Rozhodl tak jinak než předtím soud krajský a nejvyšší správní. Ty neumožnily, aby se podle nového územního plánu Vracova stala ze sedmi parcel lesa při Písečné ulici plocha na stavbu rodinných domů se soukromou zelení. S podnětem se na soudy obrátil místní spolek Lesobor.

Jeho členové jsou přesvědčení, že ke změně v uzemním plánu došlo v rozporu se zákonem. Tvrdí, že zachování lesa je ve veřejném zájmu více, než vymezení plochy pro bydlení. Krajský soud jim dal za pravdu, město se tak s kasační stížností obrátilo na Nejvyšší správní soud. Ten jí zamítl, proto si Vracovští stěžovali až u Ústavního soudu. A tam uspěli.

Dobrovolníci se pustili do sázení stromů v městském lese u Vracova.
Jeden strom pokácet, dva vysadit. Vracov za obnovu lesa platí stovky tisíc

Obce podle něj musejí mít reálnou možnost, aby se prostřednictvím svých zastupitelstev svobodně rozhodly, jakým způsobem budou v mezích zákona rozhodovat o svém rozvoji.

Jak Ústavní soud zdůvodnil své rozhodnutí?

Ochrana funkce lesa, respektive neměnnost využití území plnícího funkci lesa, zvláště pak lesa hospodářského, není absolutní. V každém konkrétním případě je nutno poměřovat zájem na zachování lesa, respektive právo na příznivé životní prostřední, na straně jedné, a ústavně zaručené právo obce na samosprávu, hospodárné využití a rozvoj vlastního území, uspokojování bytových potřeb a ostatních zájmů občanů obce, na straně druhé.“

Rozhodnutí přivítala právnička Vracova Jana Zwyrtek Hamplová. „Považuji samosprávu za naprostý základ veřejné správy jako takové, netajím se proto dlouhodobě názorem, že by měla být posilována, ne oslabována, a daný případ jsem chápala skutečně jako nepřiměřený zásah soudů do rozhodování zastupitelstva v tak zásadní věci, jako je územní plánování,“ vyjádřila se právní zástupkyně Vracova.

Podle ní je podstatné to, že se ústavní soud jasně vyslovil, že obce samy rozhodují o svém rozvoji. Pouze v případě, že by se ocitily ve vážném rozporu s jiným veřejným zájmem, lze do rozhodování zastupitelstev zasáhnout. „Jinak nemá nikdo právo, ani soudy, zasahovat do této rozhodovací činnosti orgánů obce, které je ústavně chráněno,“ uvedla.

Zdroj: Deník/Petr Turek

Naopak zklamání je cítit ve spolku Lesobor. „Respektujeme rozsudek, je srozumitelný, ale mrzí nás to. Spolek Lesobor dlouhodobě tvrdí, že pro město jako celek by bylo lepší vybudovat tady klidovou, odpočinkovou zónu jako lesopark. Tím, že jde o pozemky soukromých vlastníků, to nyní nelze, neboť by o to majitelé museli usilovat. Navrhovali jsme ale právě kvůli tomu směnu,“ uvedl současný předseda Lesoboru a také zastupitel Zbyněk Janoška.

Jakou směnu navrhoval Lesobor?

„Náš spolek už v roce 2007 navrhl, aby se v nedaleké lokalitě Olšíčka vytvořily parcely, a některé z nich se směnily s majiteli pozemků, kde je právě předmětný les. Město by tady pak mohlo udělat lesopark, hřiště nebo něco podobného,“ vysvětloval předseda spolku Zbyněk Janoška. Podle něj v Olšíčkách nakonec město připravilo šestačtyřicet parcel a dalších čtyřiadvacet je ještě v plánu. K navrhované směně ale nedošlo.

Zároveň ještě doplnil, že podnětu na soud v roce 2020 předcházelo i jednání s vlastníky tamních sedmi parcel. Majitelů je nyní kolem deseti. „Než jsme se poprvé obrátili na soud, obešli jsme všechny majitele, kromě jednoho, s nímž se nám nepodařilo spojit. Pouze jediný řekl, že tady má zájem v dohledné době stavět. Ostatní se vyjádřili tak, že jim buď nevadí zachování lesa, nebo řekli, že stavební parcelu mají jen jako investici. Pokud by nám všichni majitelé pozemků řekli, že tam chtějí stavět, tak bychom do takového sporu nešli,“ řekl Janoška.

Ve vedení radnice Vracova zavládly opačné pocity. Starosta Petr Fridrich Deníku řekl, že jde o mimořádnou událost, o níž se v budoucnu mohou opřít i další města a obce.

„Od začátku, kdy ekologicky zaměřený spolek Lesobor napadl tuto část územního plánu, jsme byli přesvědčeni o tom, že právo je na naší straně, potažmo na straně vlastníků konkrétních pozemků v dané lokalitě,“ oznámil starosta Fridrich.

Borový les při Písečné ulici ve Vracově.Borový les při Písečné ulici ve Vracově.Zdroj: Deník/Petr Turek

Jak připomněl, rozhodnutím zastupitelstva města byla schválena změna územního plánu. Podle ní byla na daných pozemcích, na nichž se nachází hospodářský les, vymezena mimo jiné plocha využitelná pro bydlení v rodinných domech.

„Laicky řečeno, jde o zalesněný pás o délce několika desítek metrů přímo uprostřed ulice a rodinné zástavby. Stromy jsou zde přestárlé v mýtním stáří, často se už lámou a hrozí zde nebezpečí úrazu. Vlastníci pozemků, na nichž se tento lesní porost nachází, zde chtěli stavět rodinné domy, čímž by se vyřešila jejich bytová potřeba a zároveň by se zde dotvořil celkový ráz dané ulice. Tohoto jim ale bylo právě ze strany spolku Lesobor, který napadl platný územní plán města, znemožněno,“ zdůraznil starosta.

Ordinace dětské lékařky. Ilustrační snímek.
Pomoc rodičům a nová pediatrička v Kyjově. Registrují se desítky zájemců za den

Navíc upozornil na to, že skutečnou funkci lesa plní blízký rozsáhlý lesní porost, který se táhne od Vracova k Vacenovicím, na druhou stranu ke Bzenci a Strážnici.

„Ústavní soud se tak svým nálezem jednoznačně přiklonil na stranu města, potažmo majitelů dotčených pozemků. Konstatoval, že musí být ústavně zaručeno právo obce na samosprávu. Obec má právo sama si rozhodnout o hospodárném využití a rozvoji vlastního území včetně uspokojování bytových potřeb občanů,“ dodal starosta Vracova.