Za čtyři roky se má podle současných plánů začít stavět vysokorychlostní trať Jižní Morava, která bude součástí mezinárodního spojení České republiky s Rakouskem a Slovenskem. Vlaky po ní mají jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Jenže jen z Brna do Rakvic.
Jižně od katastru obce se nyní počítá jen s modernizací stávající trati do dvousetkilometrové rychlosti. To se nelíbí zástupcům Břeclavi a Hodonína. Společně tak navrhují řešení, které má zajistit dostupnost vysokorychlostních tratí pro obyvatele jihovýchodního cípu Moravy. A to i při zamýšleném vedení kolejí podél dálnice D2, tedy mimo břeclavské vlakové nádraží.
play_fill
S možností nového přestupního terminálu na území Břeclavi, kde by mohly vysokorychlostní vlaky zastavovat, města oslovila i ministerstvo dopravy. Toto řešení má přiblížit pohodlné a rychlé dopravní spojení nejen do rakouské metropole Vídně či na Slovensko, ale také do Prahy a potažmo i do Berlína.
„V případě našich dvou správních obvodů se jedná o sto dvacet tisíc trvale žijících obyvatel, ke kterým je třeba připočíst statisíce turistů, které náš region navštěvují a často využívají jako vstupní bod vídeňské letiště,“ píší společně starostové Břeclavi Svatopluk Pěček a jeho hodonínský kolega Libor Střecha. Hodonín o výzvě informoval v novém čísle radničního zpravodaje.
Podle plánů zveřejněných na webu Správy železnic, je vysokorychlostní trať Jižní Morava součástí mezinárodního spojení Česka s Rakouskem a Slovenskem a v širším pojetí náleží do spojnice hlavních měst zemí V4, tedy i s maďarskou Budapeští a polskou Varšavou.
- Vlakové nádraží v Hodoníně
Zahájení stavby na jižní Moravě se předpokládá v roce 2027, hotovo má být o tři roky později. Jenže pouze po Rakvice.
„V navazujícím úseku do Břeclavi jsou navrhovány modernizační úpravy pro zvýšení traťové rychlosti na dvě stě kilometrů za hodinu ve stávající ose. Alternativou, která bude do budoucna sloužit jako územní rezerva, je možné pokračování vysokorychlostní tratě dále na Slovensko v souběhu s dálnicí D2,“ uvádí se ve shrnutí studie proveditelnosti pro trať Praha – Brno – Břeclav.
play_fill
Starosta Břeclavi Pěček Deníku popsal návrh řešení, tedy nový terminál, který by mohl vzniknout na křížení železnice, dálnic D2 a nově budované D55.
„Byl by poblíž dálnice na katastru našeho města, kde by jej mohla využívat spousta obyvatel Břeclavska a Hodonínska. Máme zájem na tom, aby vysokorychlostní vlaky u Břeclavi zastavovaly,“ řekl břeclavský starosta.
Ministerstvo dopravy ale terminál u křižovatky D2 a I/55, respektive budoucí D55 nepřipravuje, protože k tomu podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky není žádný důvod.
„Terminál při aktuálních plánech není potřeba, neboť vysokorychlostní expresní vlaky z Brna směr Vídeň i Bratislava budou i nadále zastavovat ve stanici Břeclav. Z oblasti Břeclavska a Hodonínska bude tedy možné se dostat přímo vysokorychlostním vlakem do všech důležitých destinací, například z Hodonína do Prahy s přestupem v Břeclavi za méně než dvě hodiny,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy.
Podle něj všechny osobní vlaky, dálkové i regionální, mimo kategorie Sprinter, tedy ve směru Vídeň a Bratislava v Břeclavi zastavují.
„Tyto dvě kategorie jsou navrženy k průjezdu bez zastavení. Vlaky směr Rakousko vždy jedou přes stanici Břeclav, vlaky v kategorii Sprinter směr Slovensko do budoucna teoreticky mohou pokračovat směr slovenská hranice přímo, pokud vznikne obchvat Břeclavi a pokud bude mít slovenská strana zájem o vznik další dvoukolejné tratě nad rámec dnešních dvou kolejí v úseku Lanžhot-Kúty,“ přiblížil Jemelka.
close
info
Zdroj: Deník/Petr Turek
zoom_in
Společná výzva Břeclavi a Hodonína usiluje o vybudování terminálu pro vysokorychlostní vlaky.
Roli Břeclavi jako historického i logické železničního uzlu také pro budoucnost vyzdvihl i Jarmil Adamec, starosta Rohatce. Tedy obce, která na trati na Přerov a Bohumín disponuje dvěma zastávkami a navíc je i napojujícím uzlem pro regionální trať z Veselska a Horňácka, potažmo i z blízkého slovenského příhraničí.
„Při zvyšování standardů dopravní infrastruktury je zásadní, aby byly mezi sebou propojeny hlavně uzly s množstvím přestupujících. Pokud jedním uzlem je Brno, tak druhý z logiky věci a mezinárodní dopravy, je Břeclav. Nepřijde mi rozumné, aby zvyšování standardu a modernizace, v tomto případě vysokorychlostní železnice, skončilo někde v půli cesty, tedy pokud tomu nebrání například nějaké technické omezení,“ uvedl Adamec.
VRT Jižní Morava
- Rychlé spojení: RS 2 VRT Brno – Břeclav – Slovensko
- Úsek: Modřice – Rakvice
- Délka: 41 km
- Maximální rychlost: 320 km/h
- osobní vysokorychlostní vlaky
- osobní vlaky tažené lokomotivou rychlostí 200 až 230 km/h
- Zahájení stavby: předpoklad 2027
- Uvedení do provozu: předpoklad 2030
