„Při kopání odvodňovací strouhy zpozoroval, že na jeho pozemku u slovenské obce Gbely vyvěrá hořlavý plyn. Pomocí primitivního cihelného plynovodu si přivedl plyn do ohniště své kruhové kovárny, kde s jeho pomocí žhavil železo," přiblížila zajímavé začátky využití zemního plynu pracovnice hodonínského Muzea naftového dobývání a geologie Pavla Dvořáková. Na tuto zajímavou novinku se chodívali dívat lidé ze širokého okolí.

Právě před sto lety ale došlo k mohutné explozi Menlenovy kruhové kovárny, a to zřejmě při pokusu o znovuzapálení vyhaslého ohniště. „Exploze byla natolik silná, že tlaková vlna poškodila císařskou dráhu. V té době již Rakousko-Uhersko řešilo nedostatek pohonných hmot pro armádu a tak do Gbel dorazila komise vedená geologem Hugem Böckem, který záhy výskyt zemního plynu potvrdil," popsala předválečný vývoj Dvořáková.

Vláda neváhala a urychleně poslala peníze i na průzkum přítomnosti ropy. „Pro hloubení vrtu se použila moderní souprava Trauzl-Rapid a pod vedením Arnošta Thona se začalo hloubit v říjnu 1913," upozornila geoložka.

Mimo plynonosných obzorů se tak v hloubce 163 až 168 navrtalo ložisko těžké ropy. „Právě objev ložiska Gbely stojí na počátku československého naftového průmyslu," podotkla Dvořáková.

Na území nové republiky byl katastrofální nedostatek ropných produktů, byl tak obrovský tlak na hledání ropy. „V roce 1919 si za účelem geologického průzkumu pronajala Moravská těžařská společnost do správy pozemek o rozloze 5700 metrů čtvereční na Nesytu u Hodonína a zahájila svou první hlubinou vrtbu," uvedla geoložka. Už na Silvestra roku 1919 společnost hlásila mocný naftový strop v hloubce 217,5 metru. Naftový průmysl poté výrazně ovlivnil celý region a ovlivňuje jej i dnes. Hodonínské muzeum proto v jubilejním roce i ve spolupráci se slovenskými a moravskými naftovými společnostmi, městy Gbely a Hodonín připravuje celou řadu akcí. Například v dubnu muzeum slavnostně otevře dětské hřiště a výklad prohlídky se přizpůsobí výročí. Čestný hostem bude historička Jarmila Bednaříková. Při tradiční květnové muzejní noci bude pro návštěvníky přistavená naftařská technika. „Uskuteční se také setkání pamětníků," podotkla Dvořáková. Na letní dny připravuje muzeum scénický dokument o první nalezišti ropy v Evropě nazvaný Světlo z Haliče, který sehraje občanské sdružení Mezery. Ve znamení stoletého výročí bude také tradiční Burza minerálů, která se uskuteční v polovině září.