„Na svahu cesty směrem na Věteřov jsme odborně prozkoumali část sídliště z doby bronzové, o kterém byly doposud známé pouze nejasné zprávy,“ řekl vedoucí archeologického průzkumu Masarykova muzea Jaromír Šmerda.

Podle něj za objev patří dík také vedení obce Sobůlky a pracovníkům stavební společnosti.

„I jejich zásluhou došlo k řádnému zdokumentování a k postupnému odkrytí půldruhé desítky archeologických objektů v hloubce téměř dvou metrů,“ vyzdvihl Šmerda. Uvádí, že nalezeny byly většinou kruhové jámy obsahující mimo kuchyňských zbytků a omazávek ze stěn sídelních chat i množství keramických zlomků.

„V řadě případů jde o zajímavou plastickou i hloubenou výzdobu, která pomáhá k přesnějšímu určení dat osídlení celé lokality. Většinou se jedná o mladší fáze doby bronzové, tedy asi před třemi tisíci lety,“ popisuje archeolog Šmerda.

Důležitým poznatkem tehdejší životní úrovně poskytl také nález kusu strusky, což podle Šmerdy svědčí o místní znalosti a užívání kovů. Tímto nálezem se dokonce podařilo upřesnit polohu dřívějších sídlišť včetně dokladů řemeslnických činností v odvětví hutnickém a kovoliteckém.

Archeologická skupina chce spolu se zájemci o historii i nadále sledovat toto území. Podle odborníků patří sobůlecké sídliště mezi dosud známými k těm rozsáhlejším.