Likvidovali je třeba v Hodoníně za velkými kasárnami, v Moravském Písku nebo ve Strážnici. Ve Tvarožné Lhotě hořelo naopak v lese, kde někdo pálil odpad, odpadky hořely i v Polámaném v Kyjově a ve Svatobořicích zachvátil oheň chatku ve vinohradu.

„V tomto roce jsme jen za duben zaznamenali sedmnáct požárů spojených s vypalováním trávy nebo pálením klestí. Loni jich bylo patnáct, ale docházelo k nim v průběhu března i dubna,“ řekl vyšetřovatel hodonínských hasičů Stanislav Klásek. Letos totiž přišlo jaro náhle po dlouhé zimě, a období pálení strnišť se tak zkrátilo.

Vypalování trávy je stále častým způsobem úklidu pole nebo i zatravněného vinohradu. Přitom ho zakazuje zákon o požární ochraně a hasiči za ně udělují pokuty fyzickým osobám až do dvaceti tisíc a právnickým do půl milionu. Povolené je naopak pálení hromad klestí. Hasičům ho ale lidé musí ohlásit.

„Pálení jakéhokoliv přírodního odpadu se musí nahlásit na naše operační středisko. Uvádí se přitom místo a doba pálení, způsob zabezpečení požární ochrany a kontakty na osoby, které budou u ohně,“ upřesnil Klásek. Operační důstojník pak může nařídit další opatření, nebo pálení dokonce zakázat.

Ohlašováním se předchází planým poplachům, kterých také nebývá málo. Navíc, pokud není ohniště dokonale uhašeno, mohou se z něho větrem rozšířit žhavé uhlíky, a ty pak zapálí třeba vzrostlé stromy nebo lesní školku.

„Oheň letí po trávě hrozně rychle, takže není nijak neobvyklé, že zasáhne třeba zemědělské objekty nebo zahradní chatky. Loni jsme měli dva požáry, při kterých si vážné popáleniny způsobili lidé, když se vypalování trávy vymklo jejich kontrole. Snažili se oheň uhasit a při tom se jim vzňalo oblečení,“ řekl vyšetřovatel HZS Stanislav Klásek.