Celkem šest kostelů a jeden palác během tří let prozkoumají archeologové brněnského archeologického ústavu v Mikulčicích. Revizní práce začaly v areálu slovanského hradiště v loňském roce, skončit by pak měly v roce příštím. Výsledkem bude nové plastické znázornění staveb a časem i publikace, přinášející nový obraz mikulčické sakrální architektury.

„Začali jsme palácem a desátým kostelem, takže za sebou máme dva objekty. S dalšími bychom měli pokračovat od března. Letos bychom měli zkoumat tři kostely,“ informoval ředitel mikulčického pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd Brno Lumír Poláček, který má na starosti výzkum velkomoravského období v Mikulčicích. Mikulčice se poprvé podrobily výzkumům v padesátých a šedesátých letech minulého století. Nálezy však odpovídaly tehdejším možnostem archeologů.

Nynější modernější revizní archeologický výzkum by měl odborníkům přinést odpovědi na otázky především stavebního vývoje a datování kostelů. „Jak se ze dvou dosavadních prozkoumaných staveb ukazuje, akce se nám z odborného hlediska jednoznačně vyplatily. Například jsme upřesnili datování paláce, který se dříve kladl do první poloviny devátého století. Nyní se ukázalo, že pochází až z poloviny druhé. Pro nás to jsou dost zásadní otázky z hlediska poznání struktury celého hradiště,“ přiblížil Poláček.

Jak doplnil, díky revizním průzkumům se navíc u desátého kostela podařilo objevit neodkrytý hrob, ve kterém archeologové našli zachované zlaté gombíky.

Nové zkoumání slovanského hradiště by mělo přinést zatraktivnění také pro turisty. Po původních archeologických výzkumech se všechny kostely zavezly zeminou, díky čemuž došlo k jejich zakonzervování. Nad nimi se pak na úrovni země vytvořila imitace původních staveb pomocí placatých kamenů. K tomu by mělo u znovuprozkou­maných objektů dojít i tentokrát.

„Samotné repliky už byly značně opotřebované. Některé ztrácely původní tvar. Také chceme docílit toho, aby měly nové základy kostelů plastičtější charakter, aby bylo patrné, kde kostely stávaly. Nyní je totiž návštěvníci, kteří do areálu přijdou, nevidí, protože splývají s areálem luk,“ sdělila ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně Irena Chovančíková, pod které slovanské hradiště v Mikulčicích spadá. „Nové zídky, které budou v místě původních půdorysů, budou asi třicet centimetrů vysoké,“ doplnil vedoucí slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.

Stavební firma, která imitace původních staveb provádí, stihla do příchodu mrazů postavit půdorys jedné třetiny paláce. „Než se všechny výsledky a závěry zpracují, to bude určitě trvat. Počítáme s tím, že po skončení výzkumu vydáme souhrnnou publikaci, která přinese nový obraz mikulčické sakrální architektury,“ uzavřel Poláček.