Výstavbu komunistického komplexu v Hodoníně zastavil až listopad 1989

Právě v březnu 1921 tam jejich levicová frakce založila jednu z prvních komunistických organizací v Českých zemích. „Hodonín byl jedním z center komunistického hnutí ve dvacátých letech minulého století," potvrdila historička.

Zlatý kříž ale do současnosti nevydržel. Především za normalizace se změnila celá jižní strana Horních Valů, a to v komplex stranických budov. V sedmdesátých letech se bouralo a v osmdesátých stavělo. V březnu roku 1983 v místě bývalé restaurace Zlatý kříž, berního úřadu a činžovního domu otevřeli komunisté budovu okresního výboru i s domem politické výchovy. „Říkalo se tomu komunistický kostel, případně se název ještě zkracoval. Bylo zajímavé, že jej stihli postavit dříve nebo téměř současně jako obchodní dům Centrum, přitom ten je dvakrát či třikrát menší," připomněl spoluzakladatel hodonínského Občanského fóra František Ondruš.

Výstavba pokračovala směrem na západ i v dalších letech. V roce 1985 se tam dostavělo kongresové centrum. „Určitě se tady ještě komunisté stihli několikrát sejít. Původní účel se také odráží v tom, že zázemí nebylo ideální pro kulturu, chyběl dostatek šaten, byly nízké jevištní tahy i osvětlení bylo jiné než to, co potřebuje divadlo," porovnal vedoucí provozního oddělení kulturního domu Radek Pospíšil. Kongresové centrum se totiž po listopadu 1989 přeměnilo právě na kulturní dům. Po loňském zateplování čeká už delší dobu na úpravy interiéru.

Z dalších plánů státostrany na hodonínských Horních Valech pak už zbylo jen torzo. „Ke kongresovému centru se stavěl ještě hotel s 271 lůžky, kde měli bydlet delegáti. Dole měli kryt. Plánovaná byla i spojovací chodba, ta už se ale nedodělala," uvedl Pospíšil.

Na pracích na plánovaném největším hotelu v Hodoníně působil jako stavbyvedoucí právě František Ondruš. „Hned po revoluci se dodělaly příčky v prvním patře a na boku se přistavilo schodiště," zavzpomínal.

Za nejistých poměrů, kdy se stavba postupně převáděla na město, ale firma ukončila práce. Radnice následně prodala budovu česko-rakouské společnosti. Ta sice měla s hotelem smělé plány, které však zůstaly jen na papíře. Nedokončené soukromé ubytovací zařízení tak chátralo až do roku 2008. Radní tehdy dali zelenou bourání, takže vedle kulturního domu zůstal jen atomový kryt. Nad bouráním doposud visí několik otazníků. Týkají se zejména plateb kolem výběrového řízení na tuto veřejnou zakázku, která měla být totiž několikrát předražená. Nová městská rada tak dala okolnosti demolice letos v lednu k přezkoumání, zda nedošlo k porušení zákona.