Po dlouhé cestě zpátky by u Dubňan a také u Bzence měli najít přívětivé prostředí s ornitology doplněnými plovoucími ostrovy s vegetací. Ty mají být zejména výbornými útočišti pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat.

„Rybáci využívají k hnízdění štěrkové ostrovy bez vegetace nebo jen s velmi sporou vegetací. Dříve vznikaly spontánně v korytech větších řek během jarních velkých vod. Dnes už jsou v Česku kvůli regulaci vodních toků vzácné. Kromě zachovávání přirozených biotopů proto ornitologové přistupují také k alternativním možnostem, jak rybákům umožnit hnízdění na uměle vytvořených ostrůvcích,“ přiblížil jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Gašpar Čamlík.

Do roku 2023 vstoupili Veselané s milovaným folklorem.
Veselí zpívalo novoroční Hej, Mistře. Pompézní ohňostroj rozzářil nebe

Ten chce s kolegy navázat na úspěšný počin, kdy instalovali trvanlivé betonové plovoucí ostrovy na Oravské přehradě na severu Slovenska a také na Věstonické nádrží, tedy prostřední novomlýnské. S umísťováním betonových a vegetačních ostrovů chtějí začít na jaře.

„Na několik vybraných lokalit na jižní Moravě plánujeme umístit nový typ hnízdních ostrůvků, který rybákům zajistí ještě větší bezpečí a úspěšnost hnízdění. Ostrůvky budou mít nový tvar, abychom zajistili, že se na ně vejde více hnízd. Rybáci totiž při hnízdění dodržují rozestupy,“ vysvětlil Čamlík s tím, že součástí technického řešení finančně podpořeného z norských fondů bude také ochrana před predátory.

„Pod hnízdní plochou je převis, který zabrání, aby predátoři jako invazní druh norek americký či potkan vyšplhali na ostrov. Vylepšíme také stabilitu ostrůvků, aby nedocházelo k přesýpání štěrku a snůšek kvůli vlnobití či posunům ostrovů v důsledku zamrzání,“ uvedl Čamlík.

Připomněl, že jihomoravská pobočka začala s ochranářskými opatřeními pro rybáka před patnácti lety, kdy jich v kraji hnízdilo dvaapadesát párů. A v uplynulém roce jich tady ornitologové zaznamenali už 350 dvojic.