Staroměstští konšelé Jan Pytlík, Severín kramář, Jan od Čápů neboli Čapka a Matěj od Bílého lva se roku 1488 zasloužili o to, že světlo světa spatřila první česká, a vůbec i slovanská, tištěná bible. Nechali ji vytisknout v Severínově pražské tiskárně. Prvotisk Bible české, zvané pražské, se dochoval dodnes. Vlastní jej Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Na vzácném exempláři se ale při skladování za války podepsala vlhkost a plíseň. Nyní se muzeu podařilo získat peníze na jeho opravu. Tu právě provádí kyjovský restaurátor.

„Ve světě se dochovalo dvaasedmdesát exemplářů této bible, z toho v Česku je jich sedmadvacet. Ta naše bohužel není kompletní, to však nic nemění na tom, že je moc pěkná, dokonce obsahuje i krásné barevné iniciály,“ říká zástupkyně ředitele Slováckého muzea Blanka Rašticová.

První česká tištěná bible vyšla na 610 listech. Kniha obsahuje i osmistránkový rejstřík epištolních a evangelijních lekcí pro církevní rok. Pražská bible ze sbírky Slováckého muzea má rozměr 31×20,5×10 centimetrů. „Scházejí první listy, včetně titulního. Dochovalo se 548 listů, šestnáct je psáno rukou,“ doplňuje Blanka Rašticová.

Stav prvotisku podle ní vyžadoval restaurátorský zásah. Nejvíce poškozených bylo právě šestnáct prvních stran rukopisů, které pocházejí někdy ze 16. až 17. století. Na mnoha místech byl papír doslova proděravělý, potrhaný s odtrženými či zcela chybějícími kousky.

„Obrovskou degradaci papírové podložky způsobil železogalový inkoust, kterým jsou rukopisy psané, spolu se změnami teplot a vlhkosti, jímž byla bible vystavená,“ vysvětluje restaurátor Bohumil Šimeček z Kyjova, jehož si Slovácké muzeum vybralo jako uznávaného odborníka pro práci s historicky vzácnými prvotisky.

Šestnáct ručně psaných stran k původní vazbě nepatřilo. „Vložil je tam někdo při převazbě. Ta vypadá na období první republiky, ale zase, když tam listy všívali, musely být rukopisy v dobrém stavu. A že by se za těch pár desítek let tak rozpadly, je dost nepravděpodobné,“ přemítá Šimeček nad tím, ve kterém období získala bible novou vazbu. Je to podle něj tak trochu záhada. A je prý docela možné, že bibli převázali naši předci i vícekrát.

Poškozené byly také všechny tištěné strany bible. Než Šimeček začal se samotným restaurováním, musel provést vstupní analýzy, které prokázaly vysokou kyselost papíru. Před chemickým čištěním ve vodných lázních, vyčistil papír ručně, odstranil kyselost a zafixoval barvy. Pak teprve doplnil chybějící a natržené části papíru, doklížil ho a vložil do lisu, kde bude nejméně dva měsíce. Potom teprve nastane neméně náročná fáze svazování knihy.

„Doporučuji zhotovení repliky historické vazby – šití bloku na pravé vazy a zhotovení nových desek s novým usňovým potahem,“ doplňuje restaurátor. Práce zaberou asi půl roku a budou stát desítky tisíc korun.

Peníze na zrestaurování vzácné bible se podařilo získat muzeu z grantu ministerstva kultury, který pokryje padesát procent nákladů. Druhou polovinu zaplatí zřizovatel muzea Zlínský kraj. „Každý takový počin zvyšuje prestiž Slováckého muzea, které patří mezi top15 muzeí v České republice,“ nelituje investice vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje Pavel Macura.