Vracovské kino bylo v provozu ještě minulý rok, kdy návštěvníci mohli zhlédnout obraz z pětatřicetimilimetrového filmu. „Běžně chodilo tak pět až osm lidí. To je málo. Proto jsme se rozhodli, že provoz ke konci roku ukončíme," uvedl starosta Vracova Jaromír Repík (SNK).

Město teprve nedávno dostalo návrh udělat v bývalém kinosálu klub náročného diváka. „Byl zájem o promítání starších filmů. Něco podobného má Kyjov. Ovšem rozhodně v menších prostorách, než máme v našem kině. Jenom vytápění místnosti pro dvě stě padesát lidí stojí velké peníze," upozornil starosta. Zastupitelé návrh na posledním zasedání vzali na vědomí, ale zřejmě se k němu už nevrátí. „Z ekonomických důvodů nehodláme kino zprovoznit," prohlásil sociálnědemokratický zastupitel Petr Koiš.

Podle Repíka se o filmovém klubu dalo uvažovat pouze v případě, že by zájemci našli menší prostory pro promítání. „Co se týká ekonomického provozu kinosálu, máme obrovské problémy. Proto se nám takové riziko nevyplatí," sdělil vracovský starosta s tím, že jenom digitalizace kina by vyšla zhruba na dva miliony korun.

Právě kvůli digitalizaci zrušilo před třemi lety promítání i kino v kulturním domě Strážničan ve Strážnici. „Máme klasickou pětatřicítku, takže jsme omezení promítat pouze filmy této technologie," informovala ředitelka strážnického kulturního domu Danuše Adamcová. Ta navíc předpokládá, že lidé by o modernizaci kina ani neměli zájem. „V dostupné vzdálenosti je několik digitalizovaných kin Hodonín, Veselí nad Moravou nebo třeba Skalica," dodala ředitelka.

digitalizace kinKINO SVĚT HODONÍN
2010 digitalizace Kina Svět 2D a 3D technologie
KINO PANORAMA KYJOV
digitalizace 2010
KINO MORAVA VESELÍ NAD MORAVOU
digitalizace 2010

Ve Bzenci skončilo kino již před patnácti lety. Nyní prostory budovy slouží pro pořádání kulturních akcí. „Zavřít kino jsme se rozhodli proto, že byl o něj velmi malý zájem diváků," uvedl starosta Bzence Pavel Čejka.

Jak dále sdělil, na promítání přicházelo stabilně deset lidí, kdežto výpůjčka filmu stála dva tisíce korun. K tomu navíc náklady na obsluhu. „Kino bylo v prostorách domu kultury, který byl postavený v roce 1962. Provoz skončil před patnácti lety," dodal bzenecký starosta.

Udržet alespoň částečně při životě biograf v Ratíškovicích se snaží jeho provozovatel Miroslav Janík. Návštěvníci budovy nedaleko zdravotního střediska se podívají na snímky ze zahraniční i domácí produkce. „Na každé představení chodí kolem deseti lidí. Je to slabé. Proto jsem musel přejít na omezený provoz. Promítám jednou za čtrnáct dnů," posteskl si Janík.

Podle něj může za úpadek návštěvnosti klasických kin to, že fandové filmy stahují z internetu. „Když chystám nějaký snímek, většinou od mladých slýchávám, že už jej viděli na webu," podělil se o zkušenost provozovatel.

Půjčovné jednoho filmu ho vyjde zhruba na patnáct set korun. „Některé filmy můžu mít půjčené měsíc, jiné třeba pouze na jedno promítání," vysvětlil Janík.

Návštěvníky ratíškovického kina nejvíce láká česká tvorba a zahraniční animované filmy. „S platbami za půjčovné pomáhá obec, ale i tak je to prodělečná činnost," prohlásil Janík, který mimo jiné v létě provozuje pojízdné kino. V ratíškovickém kinosálu tak spíše zkoušejí členové místních folklorních souborů.