Ze sousedního produktovodu ze stejného důvodu uniká dokonce benzín. To všechno přímo na česko-slovenské hranici, kterou tvoří u Hodonína řeka Morava. Po ní už ropa plave. To vše se naštěstí ve středu dělo jen jako. Cvičení integrovaného záchranného systému prověřilo všechny své složky a jejich spolupráci se slovenskou stranou.

„Původně jsme uvažovali, že cvičení bude hlášené jako zásah po teroristickém útoku. Změnili jsme to ale na pád podmáčeného stromu z důvodu našeho předsednictví v EU. Neměli bychom teď dávat podobné návody,“ vysvětlil na úvod velitel zásahu Václav Špéra. Na cvičení přijel dohlížet i velitel Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje, kterým je ze své funkce hejtman Michal Hašek.

Hasiči zasahovali na několika místech. Přímo u ropovodu zacelovali trhliny a snažili se zabránit postupu ropné louže do lesa. U hodonínského jezu pak pokládali čtyři norné stěny, které měly zabránit postupu ropné skvrny po toku Moravy. Plovoucí odpad také speciálními čerpadly odčerpávali. Poslední stěnu pak zasahující položili ještě u Tvrdonic na Břeclavsku.

Trhlinami v ropovodu a produktovodu by podle výpočtů ihned po otevření unikalo v případě havárie více než tři sta litrů ropy a podobné množství benzinu za minutu.

Nácvik podobných událostí je podle Víta Tůmy, technického ředitele firmy Mero, která ropovod provozuje, nutný. Ropovod prochází celou Evropou a musí udržovat havarijní zabezpečí na úrovni zavedené ve zbytku Evropské unie.

„I když bude technická kvalita vedení na špičkové úrovni, úmyslné poškození třetí stranou nemůžeme s určitostí nikdy vyloučit. I proto musíme být připraveni,“ podotkl Tůma. Protože ropovod vstupuje do České republiky pod řekou Moravou na území Hodonína, je postavení záchranných složek jižní Moravy v jeho bezpečnosti klíčové.

„Právě kvůli ojedinělosti regionu v této problematice jsem si chtěl součinnost všech záchranných složek osobně prověřit. Po skončení vše podrobně prostuduji a výsledky cvičení budou na jednání nejbližšího zasedání bezpečnostní rady kraje,“ uvedl v Hodoníně hejtman Hašek.

Postavení hodonínského ale i břeclavského okresu v ohledu na bezpečnost provozu ropovodu má však ještě další rozměr. Při akci jej zmínila přihlížející vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková. Pokud je havárií zasažena řeka, má podle ní region zodpovědnost vůči okolním státům. Příliš pomalý zásah by mohl ohrozit životní prostředí nejen Slovenska, ale také Rakouska či Maďarska.

To by ale po zkušenostech z cvičení hrozit nemělo. V porovnání se stejným cvičným zásahem, který byl na místě před pěti lety, se vše odehrálo mnohem rychleji. Zčásti se to podařilo i díky modernější technice, kterou dnes mají hasiči k dispozici.

Velitel zásahu připomněl například separátory, které dovolují ropu z hladiny odčerpávat. „Nemusíme používat sorbent, který je pak následně potřeba jímat. Tato činnost úplně odpadá,“ uvedl Špéra.