Letos například růstu jejich kolonií přispělo mírné zimní období. „Vždy, když je teplá zima, je hlodavců víc. To platí samozřejmě nejen pro ně, ale třeba i pro hmyz," uvedl majitel zlínské deratizační firmy Oldřich Bubrinka.

K pravidelné likvidaci musí města přistupovat především kvůli rychlosti, jakou se potkani množí. „Jejich počet roste geometrickou řadou. Samice může mít mladé pětkrát až sedmkrát do roka a potomků může být až dvanáct. A ti už za tři měsíce dokáží být březí," přiblížil Bubrinka.

Avšak ani poctivým přístupem nelze potkany zcela vymýtit. „Nikdy se nám nepodaří zlikvidovat celé populace. Pouze snižujeme stavy na únosnou míru," potvrdil deratizátor.

Ve Veselí nad Moravou provádí velkoplošné hubení dvakrát do roka, na jaro a na podzim. „Nyní chystáme deratizaci ve třech termínech, a to sedmadvacátého dubna, poté pátého a třináctého května. Místa máme vytipovaná. Lidé však mají před začátkem možnost se na nás nebo na firmu obrátit a postižená místa ohlásit," sdělila mluvčí veselské radnice Petra Pavková. Nejvíce zasažené lokality podle ní bývají zpravidla v okolí vodních toků, kolejiště a poblíž hospodářských stavení.

Také v Kyjově hubí hlodavce v jarním i podzimní termínu. „Díky pravidelným opatřením se s přemnožením potkanů ve městě nepotýkáme. Za potenciálně krizové oblasti se však dají označit ulice Mezi Mlaty a Nerudova, pod kterými se dosud nacházejí nezasypané původní septiky," uvedl starosta Kyjova František Lukl.

V Hodoníně na základě vyhlášky deratizují v dubnu. Přes rok pak již jen průběžně, když se vyskytnou problémy.

Vyhlášku, která nařizuje provedení ochranné deratizace, nyní schválili zastupitelé i ve Strážnici. „Přistoupili jsme k tomu kvůli zvýšenému výskytu potkanů. Chceme občany chránit před šířením nemocí. S hubením začneme třetího května," řekl vedoucí strážnického odboru životního prostředí a technických služeb Jaromír Michálek.

Třicet druhů nemocí

Potkani se zdržují na špinavých místech, jako jsou stoky či smetiště. Mohou proto šířit až třicet druhů nemocí, které jsou pro člověka nebezpečné a mohou být dokonce i smrtelné. „Nejzávažnějšími z nich jsou leptospiróza nebo Weilova žloutenka. Hlodavci ale přenášejí také salmonelózu," upozornil hodonínský epidemiolog Libor Šmíd.

Navíc potkani způsobují také materiální škody, když močí či hryzáním znehodnotí potraviny nebo rozkoušou kabely. Deratizační firmy nástrahy v podobě ochucených granulí pokládají do kanalizací nebo zahrabávají pod zem v místě nor. „Nikdy je nepokládáme na veřejná prostranství, kde by se k nim mohli dostat například psi. Na místech, kde návnadu zahrabeme do půdy, vždy umisťujeme výstražné upozornění," přiblížil Bubrinka.

Města hubení pouličních škůdců každoročně vyjde na desítky až stovky tisíc korun. Zatímco ve Veselí nad Moravou jde na deratizaci necelých osmdesát tisíc, v kyjovském rozpočtu je na potkany vyčleněných dvě stě tisíc korun.

DOMINIKA FLORIÁNOVÁ