Kyjovští je slavnostně na chodníku odhalili v pátek před domem s číslem 16. Jsou umístěné symbolicky před bránou, kterou zmínění lidé jednoho válečného dne prošli naposledy, aby se domů už nikdy nevrátili. „Čest jejich památce,“ okomentovala připomínku obětí jedna z místních žen Hana Kellnerová.
Na destičkách jsou jména kyjovských občanů Pavla a Jiřího Baderových a Anežky, Eriky a Hanuše Tauberových. Iniciátory položení kamenů zmizelých byli manželé Weberovi.
„V Kyjově je to již druhé pietní místo tohoto druhu. Historicky první kámen zmizelých jsme zhruba před rokem zapustili do chodníku v Jungmannově ulici. Odkazuje na kyjovskou rodačku Reginu Joklovou. Na jednu stranu jsem moc rád, že v Kyjově tato mementa přibývají, na stranu druhou si tím bolestně uvědomujeme, kolik zmařených životů mají nacisté na svědomí,“ uvedl při pietním setkání kyjovský starosta František Lukl.
Na náměstí přibyl i kámen, kde je místo jména oběti vrytý QR kód. Přes něj pomocí chytrého telefonu zájemci získají podrobné informace o historii židovské komunity v Kyjově.
S myšlenkou Stolpersteinů přišel v devadesátých letech německý umělec Gunter Demnig. První kámen položil v ulicích Kolína nad Rýnem, následovala další německá města a projekt se postupně rozšířil do nejrůznějších měst v Evropě. Kameny připomínají nejen nacisty zavražděné Židy ale také Romy, homosexuály, odbojáře, fyzicky handicapované a Svědky Jehovovy. Doposud jich nainstaloval zhruba 75 tisíc v 26 zemích Evropy. „Myslel jsem, že časem zájem opadne, ale není tomu tak. Čím dál více rodin chce připomenout své příbuzné,“ uvedl před časem Demnig.
