Jako zaměstnanec oblastního inspektorátu bezpečnosti práce se zabývá okresem Hodonín.

Řeší vaše instituce všechny pracovní úrazy?

Zabýváme se jen smrtelnými úrazy a pak těmi, které si vyžádají pobyt v nemocnici delší než pět dnů. Právě s tou hospitalizací bývá často problém. Zaměstnavatelé totiž dobře vědí, že když jejich pracovník zůstane takovou dobu v nemocnici, začneme případ šetřit. Někteří to řeší tak, že zraněného po třech, čtyřech dnech z nemocnice vytáhnou a pak ho tam znovu pustí.

Odehrály se v poslední době nějaké vážné úrazy?

Smrtelný pracovní úraz jsme letos ještě nezaznamenali. Šetříme několik zranění způsobených vysokozdvižným vozíkem. Mnohem vážnější však byl případ, při kterém mladík v hodonínské elektrárně spadl z výšky dvaadvaceti metrů. Naštěstí to přežil.

Zabýváte se tedy jen vážnými případy. Zaměstnavatelé ale mají povinnost evidovat i drobnější úrazy?


Ano. Zaměstnavatel musí věnovat pozornost veškerým úrazům. Ty drobnější, jako jsou různé škrábance, oznámí zaměstnanec svému nadřízenému, a ten je zapíše do knihy úrazů. Pokud si zranění vyžádá pracovní neschopnost, sepíše firma záznam o úrazu. Také na něj existují formuláře, podle kterých může zaměstnavatel jednoduše postupovat.

Proč vlastně dochází na pracovištích ke zraněním?

Většinou kvůli lidské chybě. Jejich příčinou bývá nejčastěji nepozornost a neplnění podmínek bezpečnosti práce ze strany samotných zaměstnanců.

Takže firmy mají bezpečnostní opatření v pořádku?

Větší společnosti zákony a vyhlášky většinou znají a řídí se jimi. Problémy mohou nastat spíš u menších zaměstnavatelů a živnostníků. Tam se třeba stává, že někdo obsluhuje techniku, na kterou nemá potřebnou kvalifikaci nebo používá vozidla s propadlou technickou kontrolou a podobně.

Existují nebezpečné obory?

Nejvíc pracovních úrazů je ve stavebnictví a v dopravě. Proto také budeme letos kontrolovat malé a střední stavební organizace, dřevo a kovo zpracovatelské podniky a lesní firmy. Velká část naší práce je zaměřena právě na prevenci. Zaměstnavatele se snažíme vést k tomu, aby znali zákony a aby je co nejjednodušším způsobem plnili.

Vinaři chtěli ušetřit odpad. Stálo je to život.

Tři mrtvé si vyžádal netragičtější pracovní úraz za posledních deset let na Hodonínsku. Odehrál se v rodinném vinařství v Čejkovicích a oběťmi byly otec, jeho syn a zeť. Všichni tři zahynuli v odpadní jámě.

„Chtěli ušetřit. Místo, aby si nechali vyvézt odpadní jámu, což v té době stálo asi pět set korun, vypouštěli odpad z hroznů do kanalizace a do potoka. Ponorné čerpadlo, které na to používali, se jim ale ucpávalo. Neměli na něm totiž mřížku a sací košt. Proto lozili po žebříku dolů, aby ho čistili,“ popsal okolnosti případu inspektor bezpečnosti práce Josef Nováček.

Ten si dodnes nedovede představit, jak se otvorem o velikosti čtyřicet centimetrů soukali dovnitř, kde byla hloubka a úplná tma.

Kromě odpadu z hroznů začali do jámy navíc vypouštět také septik. Neuvědomili si, že uvnitř se vytvoří smrtelně nebezpečná kombinace plynů.
„Kvašením vzniká metan a kysličník uhličitý. Ty vytlačí kyslík, takže uvnitř se nedá dýchat. Nejnebezpečnější látkou byl ale jedovatý sirovodík. Působí tak, že člověk ochrne a nemůže dělat nic, než křičet,“ řekl Nováček.

Když se z tohoto pekla začal ozývat první z mužů, další, který ho jistil, vlezl za ním. Ani on se však nedokázal dostat, ven a tak rovněž volal o pomoc. Přivolal tak třetí oběť neštěstí. Pak už nebyl nikdo, kdo by je mohl slyšet.

Ven dostali mrtvé až hasiči pomocí těžké techniky. Neštěstí tak prakticky zlikvidovalo firmu a krutě poznamenalo celou rodinu.