Jeho opravy zatím stojí na mrtvém bodě. K vidění je tak stále jen opuštěný a zabedněný objekt, kde se dříve zhruba stovka zaměstnanců starala o 140 klientů. „Je mi z toho velmi smutno, a to jako autorovi, tak i občanovi České republiky. Je to samozřejmě dům postavený za peníze daňových poplatníků, a i já jsem za svoji kariéru do tohoto systému nasypal dost peněz. Národ to už jedenkrát zaplatil, tak by mocní a především vlastník měli činit,“ říká dlouholetý architekt Aleš Granát.

Podle něj další nečinnost v tomto případě páchá jen další škodu, a to každým dnem. „Dva dny po tornádu se mi podařilo spojit se zástupcem ředitele a nabídl jsem své konzultace, protože jako autor vím o tomto domu poměrně dost. Jenže moje nabídka nebyla využita,“ posteskl si dnes jednasedmdesátiletý architekt, který v minulosti založil ateliéry v Kostelci nad Orlicí a v Olomouci.

Opuštěné S-centrum v Hodoníně deset měsíců po tornádu.
Hodonín řeší odkup zničeného S-centra. Nové bude v Rohatci, kraj už má pozemek

Kvůli obnově v posledních měsících zavítal i na obhlídku S-centra i na radnici do Hodonína. „Celkem panovala shoda nad tím, že by měl kraj jako vlastník, který k objektu přišel jako slepý k houslím, tedy zadarmo, splnit povinnost a uvést S-centrum do původního stavu a samozřejmě do provozu,“ říká královéhradecký rodák.

Upozornil tak vlastně na to, že kraj získal budovu s celým rozsáhlým areálem do svých rukou krátce po zániku okresního úřadu, který byl investorem stavby v letech 2000 až 2002. „Došlo tady k takovém maléru, jaký se v našich zeměpisných šířkách nedá očekávat, ale když se ten dům zabední, nevětrá a neprovozuje, tak každý den dochází ke zhoršování jeho stavu. To už není následek tornáda, ale nečinnosti,“ upozorňuje Granát.

Obnova měla začít hned

Na základě posouzení statika a po osobní prohlídce narazil jen na to, že poškození omítek, podlah i zábradlí na ochozech je jen minimální. „Nechápu, proč se do měsíce po té nešťastné události nezačalo s obnovou provozu. Živelná katastrofa sice poznamenala psychiku spousty lidí, ale u vlastníků rodinných domů i škol byla reakce velmi rychlá, začali shánět brigádníky, materiál a další věci, jenže u S-centra je naprosto nepochopitelná nemohoucnost státních orgánů, a je jedno jestli jde o kraj nebo centrální vládu, prostě jde o lidi placené z peněz daňových poplatníků, a ti by si to měli uvědomit,“ kroutí nevěřícně hlavou autora architektonického řešení.

Nápravu vidí přitom poměrně jednoduše. „Když není poškozená nosná a bodová konstrukce, tak stačí postavit lešení a části, které jsou pryč nahradit, případně tam dát ještě další vrstvu tepelné izolace, aby se při této příležitosti zlepšily u objektu parametry tepelně i technicky," míní.

A výhled do ročního výročí od tornáda? „Nemám věšteckou kouli. Po více než desetiměsíční zkušenosti s bezradností vlastníka objektu jsem z toho smutný. I když už včera bylo pozdě, tak čím dřív se začne s opravou, tak tím líp. Zvláště když měla pojišťovna vyplatit pojistné plnění a s velkorysými dary, by tu základní obnos pro opravy byl. Pokud ale vše propojíme se situací na stavebním trhu a se zdražením materiálů, tak se spousta peněz prošvihla jen tím, že se nic neudělalo,“ uvádí člen České komory architektů.

S-centrum v Hodoníně téměř sedm měsíců po tornádu.
Hodonínské S-centrum je v hledáčku protikorupční organizace. Co bude se areálem?

Vedení kraje často argumentovalo tím, že rekonstruovaná budova by nesplňovala nové standardy pro péči o starší lidi s vyšším stupněm postižení, kteří se o sebe sami nepostarají. „To jsou řeči, které nikdo ničím nedoložil. Když se podíváte, v jakých podmínkách v současnosti stovky domovy důchodců fungují, tak by znalci hodonínský objekt zařadili do nejlepší desítky v republice. Navíc potřeba lůžek v těchto zařízeních je rok od roku se zvyšujícím se věkem obyvatel vyšší,“ uvádí Granát.

Pro různá postižení

Na závěr připomněl, že dům byl navíc stavěný pro lidi s různým stupněm postižení. „Čím je důchodce starší, tím hůř snáší změny. Přesídlení z jeho domova do takového zařízení bývá pro člověka trauma a nedejbože když ho pak převážejí z jeho zařízení do druhého. Stav psychický i fyzický se u této věkové kategorie zpravidla zhoršuje. Tady, v S-centru, byla možnost v jednom objektu se stejným personálem člověka přestěhovat z části určené pro aktivní klienty do části pro lidi s vyšší mírou postižení. Šlo o široko spektrální zařízení, které mohlo sloužit celému záběru zájemců v regionu,“ dodává autor architektonického řešení hodonínského S-centra.

Odmítnutí rozsáhlých oprav stávajícího S-centra v Hodoníně krajský radní Vladimír Šmerda zdůvodnil tím, že by byly příliš drahé. Podle něj by přesáhly tři sta milionů. „Je škoda to nákladně překopávat. Je lepší postavit nové zařízení, které bude stát o něco víc peněz, ale bude uzpůsobené přesně pro ten typ klientů, pro který jej potřebujeme. Naopak pro Hodonín bude stávající budova super, protože nebude muset investovat tak vysokou částku do přestavby, ale bude mu stačit i za méně než polovinu opravit byty,“ sdělil radní.