Většinou mají oblečené bundy, šály a čepice. A to i přesto, že poslední mrazivé dny vystřídaly teploty kolem desíti stupňů nad nulou. Petr Kucharič má na sobě jen tričko s krátkým rukávem. Proč? Stojí před rozpálenou výhní a do plamenů pomalu přihazuje uhlí. Přitom šlapadlem rozdmýchává oheň. Železnou tyč chce pořádně rozžhavit, než do ní začne bušit kladivem. „Zrovna vyrábím nazouvák na boty. Jak dlouho mi to bude trvat, vůbec netuším, záleží na ohřevu. Venku se může zdát, že teplota materiálu je malá, ale přitom je vysoká. Pod širým nebem je proto práce o něco složitější, ale není to nic, s čím bych si neporadil," ujišťuje velkopavlovický umělecký kovář.

Tmavý dým stoupající nad výhní se mísí s dalším, světlejším. Ten vychází odjinud, z místa jen několik metrů opodál. Od stanoviště se zabijačkovými specialitami. Mladík u kotle přikládá další polínko do ohně a vytrvale míchá sádlo. Za chvíli budou škvarky. Pronikavá vůně upoutala také Jana Lebedu z Hodonína. „Nechal jsem si naložit jazyk, ovar, játra a chleba. Od každého trochu, na ochutnání. Když jsem ještě bydlel na vesnici, zabijačky jsme mívali pravidelně, teď už jsou mi tyto pochoutky vzácné. Ve městě je nemáme každý den," svěřuje se Lebeda a přiznává, že jakmile skončí s masem, určitě vyrazí ještě pro čerstvý škvarek.

To mladý pár ze Strážnice dává přednost jinému tradičnímu pokrmu – sýru. Konkrétně z kozího mléka. „Nemají chybu, z Tvarožné Lhoty jsou prostě ty nejlepší sýry," konstatuje Veronika Krenerová. Její přítel, Ondřej Štefaník, souhlasně pokyvuje hlavou. „Nasáli jsme trochu valentýnské atmosféry, takže čtrnáctého února nějakou menší oslavu určitě nachystáme," doplňuje Strážničan.

Návštěvníci farmářsko-řemeslného jarmarku postupně přecházejí od jednoho stánku ke druhému. Nabídka je pestrá. Od keramiky, ručně vyráběné bižuterie, ozdob, mýdel a přání k Valentýnovi až po pivo. A ne ledajaké, je totiž přímo svaté. V Petrově si právě odbývá premiéru. „Jmenuje se Holy Rat, což znamená svatá krysa. Jedná se o speciální patnáctku z nakuřovaného sladu. Podobný se používá například pro whisky. Pivu dodává typickou uzenou, bůčkovou chuť, která se navíc spojuje s ovocnými tóny díky svrchnímu kvašení," vysvětluje sládek Jan Grmela.

Letošní novinku má v půllitrové sklenici také Jan Klásek z Rohatce. Musel si ale počkat až na druhou várku, první soudek totiž padl do půl hodiny. „Mám raději speciály, každý totiž chutná jinak. Myslím, že jsou kvalitnější než klasická piva v hospodě," zhodnotil Klásek.

Ti, kteří nechtějí jen tak postávat, odpočívají na lavičkách vedle hřiště. Míst je tak akorát. „Návštěvnost je výborná, lidé už si zvykli. Chodí nejenom domácí, ale i dostatek přespolních. Důležité je, že zatím vychází počasí," pochvaluje si Jana Trojancová, předsedkyně pořádajícího sdružení Petrov žije. Jeho členové akci naplánovali až do setmění.