Na jaře vlastnoručně zasadí jabloň a na podzim ochutnají křížaly a jablečný mošt. To není zrychlený proces růstu stromů a jejich plodů, ale projekt, do kterého se zapojily základní školy ve Tvarožné Lhotě, Strážnici a Hroznové Lhotě. Právě žáci z hroznolhotské základní školy ve středu vysadili tři desítky stromků starých ovocných odrůd a druhů.

V areálu Bajarova sadu u Základní školy a mateřské školy v Hroznové Lhotě, vysadili žáci na tři desítky stromků starých ovocných odrůd.

„Doma rodičům pomáhám sázet stromy, takže vím, jak na to, a práce mi nepřijde náročná. Sázíme ale spíš klasické odrůdy jabloní nebo hrušek. Tyto původní druhy, jako jsou moruše nebo durancie, jsem příliš neznal," přiznal třináctiletý Lukáš Štěpka.

Vyráběli křížaly

Ludmila Hanáková se do sázení stromků pustila s elánem. Vykopání díry, zatlučení kůlu, zaházení kořenů hlínou a zalití stromků jí nedělalo větší problémy. I když stejně jako její spolužák i tato dvanáctiletá dívka vysazovala stromky prvně v životě. Zkušenější je ale ve zpracování plodů. „Na podzim jsme zde měli akci, kdy jsme ovoce z našeho sadu u školy zpracovávali. Byla jsem v týmu, který vyráběl mošt a křížaly z jablka panenského českého," vzpomenula si nakonec na odrůdu žákyně.

Místní děti totiž vloni na podzim čekala soutěž věnovaná ovoci. Vybraly si jednu odrůdu, kterou popisovaly. Součástí výuky je přitom i praktická zkušenost toho, jak strom správně zasadit. Možnost dostali ti nejlepší žáci všech tří škol, kteří se také vydají do středních a jižních Čech. Některé z tamních škol se totiž také věnují pěstování a vysazování starých odrůd, a tak děti ze Slovácka vyrazí na zkušenou. A naopak mladí kolegové si zase na jihu Moravy poslechnou, jaké mají zkušenosti s ovocnými stromy žáci zdejších základních škol.

Podle Víta Hrdouška z Místní akční skupiny Strážnicko, která projekt zaštiťuje, je cílem především posílit zájem dětí o ovocné stromy a jejich využití. „Chceme je seznámit i s jiným ovocem, než jaké běžně znají ze supermarketů. Proto vysazujeme moruše, oskoruše, dříny, mišpule a staré odrůdy slív, hrušní a jabloní. Děti stromy sází také proto, aby samy viděly, že má vysazování smysl a ze stromů je potom užitek ovoce," uvedl k projektu.

V areálu Bajarova sadu u Základní školy a mateřské školy v Hroznové Lhotě, vysadili žáci na tři desítky stromků starých ovocných odrůd.

Vybraná skupina žáků vysadila v Bajarově sadu, ležícím za hroznolhotskou základní školou, pětatřicet ovocných stromků. Minule jich do země přišlo dokonce sedmdesát. Do hlíny zasadili například jabloň odrůdy Citronka, která citron připomíná tvarem i vůní, nebo hrušeň Šidlenku. „Jde o voňavou letní hrušku, která je dobrá do kvasu," dodal Hrdoušek s tím, že část stromků jsou rouby starých stromů z okolí a další pochází z pěstitelské školky v Malenovicích.

Spolupráci s Místní akční skupinou Strážnicko si pochvaluje i ředitel školy Lubomír Kříž. Ten je rád, že žáci nevidí jen odměnu v podobě ovoce, ale zkusí si i práci v sadě. „Při naší podzimní akci jsme s dětmi vyrobili mošt, pro který jsme na obal vytvořili speciální etiketu. Musím uznat, že mošt byl výborný, při školních akcích jsme ho nabízeli rodičům a šel na odbyt. Rodiče si tuto aktivitu také pochvalovali," zhodnotil ředitel Kříž. Jak doplnil, škola v sadu již v předchozích letech vysadila několik stromů moruše.

Sad vysadil učitel

Bajarův sad vznikl na místě, kde se dříve rozléhalo pole, počátkem padesátých let minulého století. Díky aktivitě místního učitele Josefa Bajara se sad stal na dalších téměř čtyřicet let zdrojem roubů tradičních ovocných odrůd pro lidi z Hroznové Lhoty i okolí. V sadě rostou různé odrůdy jabloní, hrušní, ale také meruňky, ořešáky a slívy. Okolí školy bylo osázené také oskoruší, ale přežila pouze jediná.

Obnova sadu začala v roce 2010 a do dnešního dne v něm obec spolu se školou a Místní akční skupinou vysadily přes sto dalších ovocných stromů čtyřiadvaceti tradičních odrůd sedmi ovocných druhů, mezi nimiž byly například i jedlé kaštany.