Kliknutím zvětšíteTento otec jedenácti dětí se dostal až k řece Moravě, do Veselí, kde týden po bitvě tří císařů zemřel. „Byl zraněný při jezdeckém útoku, který vedl. Že přežil a vojáci ho dokázali dostat pryč, se vůbec nepředpokládalo, soudě podle historických publikací. Až matrika a hlášení maršála Kutuzova ukázaly pravdu,“ upozornila Klára Čudrnáková z nadačního fondu Ztracení lidé.
Ten mapuje místa související s obětmi napoleonských válek na území České i Slovenské republiky. Právě ruský generálporučík byl jednou z nich. „Náš spolupracovník, Jiří Lelek z Vyškova, právě při prohlížení matrik narazil na podivuhodný zápis z Veselí. Píše se v něm, že dne 9. prosince 1805 zemřel a ve Veselí byl pohřben generálporučík ruské armády Alexander von Essen, šéf Černigovského pluku,“ přiblížila Čudrnáková, která je mimo jiné také starostkou Dražůvek.
Jak připomněla, dříve se počítalo s tím, že vojáci ustupovali po prohrané bitvě po trase Slavkov, Žarošice, Čejč, Hodonín a Holíč, kde se dostali do Uher. „Evidentně ale ruská vojska pro ústup použila všechny cesty, které měly most přes řeku Moravu. Ovšem nebylo jim známo, že tato řeka netvoří v celé délce hranici mezi Moravou a Uhrami,“ pokračuje Čudrnáková.
To podle ní dokládají i přepisy hlášení generála Kutuzova caru Alexandru I., v nichž vrchní velitel spojené rusko-rakouské armády píše, že těžce zraněný generálporučík zemřel při prvním přechodu do Uher. Zemřelé ruské důstojníky ale členové nadace objevili i jinde za pomyslnou hraniční řekou. „Například mladý, teprve sedmadvacetiletý kozácký velitel ve Strážnici,“ připomněla Čudrnáková.
Essen, který pocházel z rozvětvené šlechtické rodiny z Pobaltí, ale naposledy vydechl o něco výše proti proudu řeky Moravy. A to ve Veselí na náměstí, nyní Bartolomějském, v domě číslo 23 na následky těžkého zranění hlavy v sedmapadesáti letech. „Dříve jsme nevěděli o tom, že tak významná postava vojenské historie u nás ve Veselí zemřela. To ale následně potvrdili historici i archiváři,“ uvedl starosta Petr Kolář.
Veselští si také chtějí tuto éru připomenout, a to jak pamětní deskou na domě, kde zemřel ruský generálporučík, tak vzpomínkou na všechny oběti napoleonských válek u kostelíka Panny Marie. „Dříve tam byl historický hřbitov, na němž je pochovaných několik desítek vojáků z té doby,“ dodal Kolář. Pietní vzpomínku chtělo město uspořádat už letos, jenže kvůli koronaviru jej přesunuje na příští rok. Kolem svátku svatého Bartoloměje se má konat víkendová historicko-vojenská akce Vojska 19. století ve Veselí nad Moravou, která má odhalení provázet.
Čudrnáková na závěr připomněla i smutný osud Veselana Josefa Štrébla, který sloužil u císařského pluku a zemřel necelé čtyři roky po bitvě u Slavkova, 28. listopadu 1809 na úplavici. „Nalezený byl mezi zemřelými ve vojenském špitále č. 52 ve Frýdku. Bylo mu devatenáct let,“ doplnila zakladatelka nadace.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
