Doposud tady zůstávají na cestách stopy po těžké technice zasahujících hasičů a vojáků. Některé chatky zakrývají provizorní plachty, řada objektů odsud zmizela úplně. „Odpustit nájem mi připadá jako fér. Tady sousedce naproti zůstala jen podlaha, když jim ještě opraví oplocení, tak jen dobře,“ řekl Rostislav Migota. Ten hospodaří na svém i po tornádu, a to poté, co musel na chatce vyměnit střechu. Od obecních parcel ho odděluje jen cesta.

Na opačné straně zahrádkářské kolonie, v městské části, zahrádkaří už více než dvacet roků paní Marie. Také ona je pro prominutí nájmu a nové oplocení. „Jestli se to uskuteční, tak budeme jen rádi. Co neponičily kroupy, to poničilo ještě ten týden tornádo. Přišli jsme o střechu, všechny stromy i včetně krásných smrků a třešni, která nám skončila na chatce. Mnoho lidí tady je na tom ale ještě daleko hůř, třeba soused přišel o chatku,“ ukázala žena na opuštěné místo v rohu zahrady.

Právě cestou obnovy chce jít město, které okolní pozemky pronajímá. „Slíbili jsme, že se zahrádky vytyčí, znovu oplotí, že se tam udělají cesty, aby tam zahrádkáři mohli pokračovat,“ sdělil starosta Libor Střecha. Připomněl ale, že řada chatek je tady ale už historicky černými stavbami, takže jejich obnově má předcházet souhlas vlastníka. Žádost mají zahrádkáři posílat na odbor právní a majetkový. Přijetí několika žádostí tady také potvrdili.

Rychlejší obnově zahrádkářské kolonie zatím brání rozmary počasí a zejména časté a vydatné deště, které limitují práci těžké techniky na srovnání terénu. Po tom by mělo následovat geometrické zaměření zahrad a posléze i instalace nového oplocení. O délce období, za které město promine na Kapřiskách nájemné, mají rozhodnout radní. Městské nájemné neboli u zahrad pachtovné je stanovené v minimální výši šesti korun za metr čtvereční a rok, ale to jen pro původní starousedlíky, kteří tady začínali s pěstováním v první zakladatelské vlně. „Takže když má zahrádka třeba čtyři sta metrů, tak pachtýř platí 2 400 korun ročně,“ přiblížil obvyklý příklad referent z radničního oddělení nakládání s majetkem Václav Flora.

U pozdějších nájemců jde ale poměrně vyšší částky. Tito zahrádkáři se dostali k pachtu už opuštěné zahrady, když uspěli ve výběrovém řízení obálkovou metodou díky nejvyšší ceně. „Průměrná výše pachtovného vzešlá z výběrového řízení v roce 2020 byla 17,50 korun,“ sdělil referent s tím, že dlouhodobě poptávka po zahradách převyšuje nabídku, a to téměř ve všech lokalitách v Hodoníně.

Na Kapřiskách jsou zahrádky ve většině případů velké mezi 350 až 450 metry čtverečními. Na pozemcích města se tam v současnosti nachází 185 až 190 zahrad. Podle informací z majetkového odboru ale pachtýři své pronajaté zahrady opouští zřídka. Je to téměř jen v případech, kdy zemřou nebo už fyzicky nezvládají péči o zahradu. Mezi jejich nástupci pak převládají rodiny s dětmi, kteří si tady spíše vytvářejí zázemí pro rekreaci.

Samotná zahrádkářská kolonie na Kapřiskách podle informací z úřadu začala vznikat už v šedesátých letech, a to na navážce, pod níž se ukrývalo jak elektrárenské popílkoviště, tak i skládka. V městských plánech z posledních dekád je ale lokalita braná jako územní rezerva pro rozšíření blízké průmyslové zóny. „Nicméně nyní tato varianta není na stole. Uvidíme, jestli někdy vůbec bude,“ dodal starosta.