Už tehdy hrála u boháčů roli při rozhodování šance na rychlé a jednoduché zbohatnutí. A rybníkářství jim ji slibovalo, jako třeba dnes podnikání v informačních technologiích.
„Z první písemné zmínky o Kuničkách z roku 1268 vyplývá, že již v té době měly faru,“ píše Mojmír Švábenský v knize Hodonín. Právě s Hodonínem byla ves spjatá, patřila do hodonínského panství. Ves nebyla zřejmě z nejmenších. Vlastní fara v té době nebyla samozřejmostí.
U Zbrodu
Historikové, kteří se o Kuničkách zmiňují v běžně dostupné literatuře, se shodují v lokalizaci zaniklé obce. Ležela severozápadně od Hodonína u Doubravy. Někteří uvádějí, že přibližně v místech zbrodské myslivny.
Kromě první zmínky existuje pak další zpráva až z roku 1376. „Toho roku tam prodával Vilém z Týnce, jinak z Holštejna, poplužní dvůr s lesy,“ uvádí v knize Zaniklé osady na Moravě v dobách feudalismu historik Vladimír Nekuda. Jak píše, další záznam o osudech vsi je až z roku 1494.
Toho roku vložil ves Jan Berka z Dubé a z Lipé Janovi Kropáčovi z Nevědomí, který o rok později ves prodal Kunovi z Kunštátu na Hodoníně. Nekuda objevil ještě zápis z roku 1497. V něm už se Kuničky uvádí jako pusté. Zanikly během česko-uherských válek, stejně jako mnoho jiných v okolí Hodonína.
„Pusté obce na Hodonínsku už nebyl obnoveny. Jak Kuna z Kunštátu, majitel Hodonína, neměl na jejich obnově zájem. Potřeboval pozemky pro zakládání rybníků,“ vysvětlují v knize Hodonín Metoděj Zemek a Alena Zimáková.
Po pustošivém řádění Uhrů nebylo v kraji tolik lidí, kteří by obnovené vsi mohli znovu osídlit. Obce by také panstvu zdaleka nevynášely tolik jako tehdy se rozmáhající rybníkářství.
Umístění Kuniček se tak stalo definitivním hřebíčkem do její rakve. Ležely totiž poblíž říčky Kyjovky (tehdy Stupavy). „Vklad z roku 1511 dosvědčuje, že na pozemcích pusté vsi byl zřízen rybník,“ uvádí ve svém díle Nekuda.
K rybníkářství bylo řeba jen dostatek plochy (tu feudálové měli), levnou pracovní sílu (tu měli také) a protékající říčku s možností odvedení vody na přilehlé pole a louky.
Otázkou je, na dně kterého rybníku vlastně Kuničky leží. Podle výše uvedeného to vypadá na dnešní Zbrodský rybník nebo Výtažník.
V knize Dolní Bojanovice se ovšem Kuničkám věnují její autoři František Esterka s Vladimírem Ondrušem. Pozemky Kuniček pokládají mezi Dolní Bojanovice a Hodonín. Uvádí také, že Kuničky byly zatopeny rybníkem Píšečným.
Byly až u Lužic?
To je ale v rozporu se všemi dalšími zdroji výše uvedenými. Kuničky by to posouvalo asi o dva kilometry jižně směrem k Lužicím.
Zemek se Zimákovou vzpomínají v knize Hodonín výčet vydaný v roce 1600 Matyášem Matůškou z Topolčan. Podle zmínek v něm a uvedených osob lze založení Zbrodu klást do období let 1490 až 1494. Písečný je písemně doložen roku 1586. Z časového hlediska by tedy Kuničky mohly ležet pod oběma rybníky.
