„Seznam vytvořený už v roce 2006 neurčuje přímo prioritu dané památky. Je ale pravdou, že Mikulčice ve spolupráci se slovenskou stranou jsou nejblíže potřebné připravenosti,“ uvedl pro Hodonínský deník Rovnost mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Podle něj je teď česko-slovenská žádost „prioritou priorit“.

Znovu se tedy rozjede kolotoč příprav a hodnocení, který už Mikulčice se slovenskými Kopčany absolvovali v letech 2007 až 2009. Tehdy nakonec ministerstvo žádost na poslední chvíli stáhlo, takže nedošlo ke konečnému rozhodnutí. „Byla doporučené žádost dopracovat,“ připomněl Cieslar.

Šlo také o diplomacii, protože jakmile by mikulčické hradiště jednou neuspělo, už by se o nominaci nesmělo pokoušet znovu. Teď bude připravenější. „Napneme síly na lepší argumentaci po vědecké stránce. Ta byla hodnocena posledně jako slabší. Na ní musíme zapracovat, aby tentokrát nominace skutečně vyšla,“ uvedla Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea, které areál provozuje. Vědecké argumenty musí podle ní naprosto jednoznačně prokázat unikátnost místa.

Moravské Mikulčice půjdou do boje opět společně se slovenskými Kopčany. Poslední výzkumy prokázaly, že obě místa byla ve velkomoravské době jednou společnou sídlištní aglomerací.

Než budou komisaři areál hodnotit, změní se nejen vědecká argumentace, ale i samo místo. Jiná bude zeleň, kterou dají odborníci do pořádku. Jiné budou i základy velkomoravských kostelů. „Na nich pracují dělníci už od prosince minulého roku. „Základy kostelů budou vyzdvihnuté asi na výšku třiceti centimetrů. Nebudou tak splývat s krajinou, budou lépe viditelné a budou působit plastičtěji,“ uvedla Chovančíková. Možná se ve spolupráci s vedením Jihomoravského kraje podaří i opláštěný druhého pavilonu.

Jihomoravský kraj ve věci areálu také navázal spolupráci s Trnavským krajem, kam spadají Kopčany. Mnohokrát probíraná lávka přes Moravu, která obě části kdysi společné aglomerace spojí, zřejmě ale ještě nebude. Zatím na ni nejsou peníze. „Přípravy jsou hodně komplikované,“ připomněla ředitelka muzea.

Jak Hodonínský deník Rovnost uvedl před časem, lávka se navíc musí posunout kvůli chráněným ptákům. „Původní projekt nebyl šťastně řešený. Vedl přes Přírodní rezervaci Skařiny, kde jsou kolonie volavek, čápů a některých druhů dravců. Cykloturistický ruch začíná hned, jak sleze sníh. Předpokládáme, že trasu bude využívat spousta lidí, a že by pak jezdili přímo pod hnízdy těchto ptáků,“ přiblížil připomínky České ornitologické společnosti ornitolog Karel Šimeček. Podle nového návrhu se tak lávka posune po proudu řeky Moravy asi osm set metrů od historické trasy Velkomoravské cesty. Toto řešení akceptovali všichni partneři projektu,“ uvedl podpředseda Trnavského samosprávného kraje Zdenko Čambal.