Komín patřil nepoužívané parní kotelně. Jeho zničení bylo pro přihlížející dílem okamžiku. Než ale odborníci navrtali sto padesát sedm otvorů a uložili do nich rozbušky a devět a půl kilogramu trhaviny, trvalo to dva dny.

„Padl přesně tam, kde jsme to potřebovali. Vzhledem k okolí byla vlastně jen jedna možnost, kam mohl padat: na Zarazice,“ uvedl spokojený střelmistr Dušan Nekarda.

Mezi přihlížejícími převládala obyčejná zvědavost, ale objevily se i nostalgické vzpomínky. „Byl sice k ničemu, ale přece jen to byl kousek naší historie,“ poznamenala jedna z žen.

„Byl to náš styčný bod při cestách ze zábav a hospod. Tyčil se nad okolím a my jsme věděli, kterým směrem je domov. Až se příště budu opilý vracet ze Vnorov, skončím v Hodoníně,“ smál se vedle ní stojící muž.