Ornice podle něj pořádně nepromrzla a špatně se rozpadla. „Při podzimním vysévání řepky navíc silně pršelo a nevzešla tak, jak by měla. Už teď jsou na polích vidět fleky zejména na úvratích," popsal agronom.

Podnik hospodaří v podhůří Bílých Karpat na dvou tisících hektarech orné půdy. K tomu má pětasedmdesát hektarů vinic. „Předpokládám, že ve vinohradech přezimovaly zárodky houbové choroby padlí. Aby se tak nestalo, je potřeba nízkých teplot. Alespoň pod minus patnáct stupňů Celsia," vysvětlil Pavlica.

Nejen houbové choroby loni nadělaly vinařům problémy. Utkali se s housenkami osenice. A nyní se bojí, že se situace zopakuje. „Škody byly obrovské. Nikdo s nimi nemá žádné zkušenosti. Ukázalo se, že postřiky jsou zbytečné. Vyhodili jsme spousty peněz," kroutil hlavou vinař František Polehňa z Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Housenky podle něj vylézaly z hlíny kvůli ptákům po setmění. A nezůstaly jen u pupenů. „Žraly nejen očka, ale přímo letorosty. Začali jsme je proto ničit ručně. Larvy jsme při světle baterek mačkali v rukavicích. Jsou tlusté jako malíček, na délku mají až šest centimetrů. Kolem půlnoci už nažrané zase zalézaly do hlíny," přiblížil způsob ochrany Polehňa.

Nebýt osenice, mohl se těšit na dobrou úrodu. Jinak si ale nestěžuje. „Zima byla přívětivá, nutná práce je zatím hotová, úroda vypadá nadějně. S osenicemi ale budeme muset bojovat i letos. Zkoušeli jsme ve vinohradě kopnout motykou a larvy v hlíně zimu přežily," upozornil Polehňa. Jeho vinařství vyrábí až sedmdesát tisíc lahví přívlastkových vín.

Největší pohromy osenice zaznamenaly zemědělské statistiky v minulém století několikrát většinou ve dvouletých cyklech po suchých teplých letech, například 1948 a 1949 po roce 1947. Loni keře révy nevymrzly a začaly rašit dříve. Právě v době, kdy housenky hledají potravu.

Podle předsedy Okresní agrární komory Hodonín Petra Chaloupky může ve vinicích zahrozit i různorožec. „Také začíná nakvétat řepka a přijdou krytonosci, po nich blýskáčci. Budou potřeba častější chemické zásahy," předpokládá Chaloupka. Přesto si myslí, že zemědělci můžou být optimističtí. „Zima nenadělala výrazných škod ani na trvalých kulturách ani na ozimech či řepce," dodal předseda.

Vrásky na čele nemají na rozdíl od vinařů pěstitelé stromků a sadaři. „Mírná zima je pro stromky pěstované ve školkách spíše výhodou. Nevymrzají například očka broskvoní," uvedl Pavel Zíbal z ovocné a okrasné školky Strážnice. Podobně jsou na tom v Mikulčicích. „Letošní zima stromům neublížila," uvedla za Zemědělský podnik Mikulčice Zdena Pindová.

VLADIMÍR SALČÁK