Kvůli nedostatku krmiva již snížili stavy dobytka v Zemědělské a.s. Čejkovice. „Urodila se nám jen třetina předpokládaného množství obilí. Zmrzla nám celá pšeničná pole, což se ještě nikdy nestalo," řekl ředitel společnosti Tomáš Martinec. Firma musela navíc část sklizně prodat, aby získala hotovost na provoz podniku.

Pouhou pětinu běžného množství obilí sklidili zaměstnanci velkopavlovického zemědělského družstva. Také oni chovají dobytek. „S krmným obilím, které máme, vydržíme do příštího roku. Úplně jsme ale přišli o zisk z prodeje. Naštěstí ho nemusíme nakupovat," uvedl výkonný ředitel družstva Štefan Greguš. Cena suroviny totiž podle jeho slov letos vystoupala ze třech tisíc až k šesti tisícům korun za tunu.

Vsadili na kukuřici

Sázka na kukuřici pomohla zmírnit ztráty lidem v Horákově farmě. Hlavně ji totiž na svých polích pěstovali. „Výnos kukuřice byl letos nižší jen o třetinu. Ve srovnání s ostatními obilovinami, kterých jsme sklidili jen něco přes čtyřicet procent běžného výnosu, se tedy vyplatila," vysvětlil předseda představenstva Ivo Horák. V obtížné situaci jim mají pomoci také zásoby z minulých let.

Nepříznivé počasí potrápilo jižní Moravu nejvíce v celé zemi. V minulých letech patřil region k těm nejúrodnějším, letos je na tom nejhůř ze všech. Výnos z řepky byl podle údajů agrární komory jen 2,1 tuny na hektar a z obilí 2,83 tuny na hektar, tedy o třetinu méně než v ostatních krajích.

Jihomoravská agrární komora sepsala před několika týdny seznam požadavků na pomoc od státu. „Zemědělci se ne vlastní vinou dostávají do kritického ekonomického stavu. Pokud jim stát nepodá v této situaci pomocnou ruku formou přímé pomoci, nemají šanci přežít," upozornil tehdy předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček.

Po vládě zemědělci požadovali přímou dotaci ve výši tři čtvrtě miliardy korun, urychlení výplaty evropských dotací nebo zapůjčení obilí ze státních hmotných rezerv. Splnění posledního z požadavků ministr zemědělství Petr Bendl přislíbil. „Pro překlenutí výpadku krmných plodin pro podniky s živočišnou výrobou je určena půjčka a prodej obilovin ze Správy státních hmotných rezerv," sdělil ministr.

Pomoc ministerstva je nedostatečná

Za nedostatečný ale považuje tento krok předseda hodonínské agrární komory Petr Chaloupka. „Nejde o cenovou pomoc. Chovatelé musí obilí ze státních skladů koupit za tržní cenu, což je pro ně velmi nevýhodné," podotkl Chaloupka. Podle něj hrozí snižování stavu dobytka a nárůst ceny masa a mléka. O půjčku údajně projevily zatím zájem tři podniky z Hodonínska. „Kdo nemá vlastní zásoby a nechce omezovat chov, musí si prostě půjčit," dodal Chaloupka.

O obilí od státu nejspíš požádá čejkovická Zemědělská a.s. „O žádosti uvažujeme, oficiálně však ještě nejsou půjčky vládou schváleny. Chybí nám zásoby na zhruba čtyři měsíce," vysvětluje Martinec. V případě neúspěchu jednání nevylučuje ani možnost, že by obilí sháněli na volném trhu. Pokud ministerstvo nabídne výhodné podmínky, nebrání se půjčce ani Ivo Horák. „O dobré nabídce jsme ochotni uvažovat," řekl.

Jaká úroda bude v příštím roce, nelze odhadnout. „Zemědělci zaseli na podzim dost obilovin, otázkou je, jaké bude počasí," říká Petr Chaloupka, který upozorňuje, že cenu plodin neovlivňuje pouze počasí. „Trh je složitý a mnoho věcí nemohou pěstitelé nijak změnit. Za letošní nárůst cen obilí mohou také nepředvídatelné pohyby na burze," uzavřel.

PETR GAL