On a další představitelé zdravotnického zařízení ve středu spolu se zástupci brněnské židovské obce úpravu oficiálně představili. A hodlají pokračovat v dalších změnách. „Domluvili jsme se, že židovská obec vytvoří pomník, který tady položíme. O místo se budeme starat a budeme jej udržovat tak, aby se stalo opravdu pietním," řekl při setkání náměstek.

Jeho slovům naslouchala také poslední členka kyjovské židovské obce Věra Weberová, která ještě zažila hrůzy druhé světové války. „Za obnovu hřbitova bojujeme už dlouhá léta. Ti, kteří přežili a vrátili se, si přáli, aby hřbitov zůstal důstojným místem i po rozkradení náhrobků. Nynější úprava je prvním krokem ke zlepšení situace. Věřme, že takového stavu někdy v blízké budoucnosti dosáhneme," prohlásila Weberová.

Místo odpočinku kyjovských Židů zaniklo v první polovině šedesátých let kvůli rozšiřování areálu nemocnice. Nacházelo se mezi pitevnou a budovou odpadového hospodářství s kontejnery. Součástí hřbitova bývala obřadní síň. V roce 1956 tam nechali obětem vyhlazovacích táborů jejich pozůstalí a zahraniční příbuzní vztyčit pomník. „Při výstavbě nadjezdu se současně pokládala kanalizace na pozemku hřbitova. Společným jednáním jsme v roce 1998 zabránili výkopovým pracím pro nové plynové potrubí. Od roku 2002 je ale na hřbitově kanalizace. O navrácení pozemku jednáme od roku 1992," popsala Weberová. Ostatky jejích předků i dalších Židů v této lokalitě stále leží.

Nemocnice, jíž předmětný pozemek patří, nemá na rozsáhlé úpravy peníze. „Máme jeden veliký úkol – poskytovat zdravotní péči. Všechny finance jdou zaměstnancům a na přístroje. V tuhle chvíli jsme zvolili cestu, která je pro nás nejschůdnější. Hranice židovského hřbitova vytyčily kameny a rostliny. Nevzhledné budovy snad časem zakryjí vzrostlé dřeviny," sdělila ředitelka Nemocnice Kyjov Danuše Křiváková.

Úprava vyšla asi na sto padesát tisíc korun, přičemž se na ní podílela také učiliště v Kyjově a ve Bzenci. „Z historie našich zemí víme, co se v období protektorátu událo. Víme, jaký byl vztah vládnoucích politických sil v poúnorové době. Avšak ani polistopadová éra, která je bezesporu demokratickou a tím i judaismu příznivou, neměla vždy porozumění pro odkaz, který nám historie zanechala," přednesl předseda brněnské židovské obce Jáchym Kanarek.