Ta číselná převaha je velká až překvapující. Z dosavadních třinácti soutěžních ročníků (včetně toho letošního, který byl ve Velkých Losinách minulý týden) putoval čestný titul Zlatý zpěváček celkem jedenáctkrát právě na Slovácko. Zbylé dva tituly získalo Slezsko a Valašsko. Uvědomíme-li si, že do finále se ze Slovácka prozpívá z regionálního předkola 6 zpěváčků, kteří se zařadí do soutěžního pelotonu 50 účastníků, pak je to úspěch a převaha téměř fenomenální.

Není třeba se vracet hluboko do minulosti, stačí připomenout, že Zlatým zpěváčkem 2010 se stala Kamila Šošovičková z Lužic u Hodonína. Tato „královna“ dětského zpěvu pro loňský rok své nástupce – soutěžící v letošním roce – před svým nesoutěžním vystoupením povzbudila slovy: „ V žádném případě se nenechte odradit neúspěchem a zpívejte dál, s kýmkoliv a s láskou. Tím posbíráte zkušenosti a pak se může stát, že vám to v Losinách vyjde!“ Kamila získala během minulého roku sama hodně zkušeností, s úspěchem vystupovala při nejrůznějších příležitostech a s podporou vyhlašovatele soutěže se dostala reprezentovat Českou republiku až do Bulharska. Jak přiznala, velmi ráda vzpomíná na všechna vystoupení s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů. Pak však dodala: „Ale asi nejzajímavější bylo zpívání v bulharské Sofii, kde jsem měla bez hudebního doprovodu zazpívat dvě písničky jako jediný zahraniční host. V hlavě mně kolovaly myšlenky, jak asi budou reagovat na můj zpěv, bude se jim líbit, co když ne? Jak jsem začala zpívat, tak naráz všude utichlo. Bylo to hrozně zvláštní. Po první táhlé písničce jsem pomalu začala druhou, rychlejší. To však Bulhaři, kteří seděli v sále, hned zpozorovali a začali mně tleskat do písničky, do rytmu. Byla jsem tak překvapená, že jsem nečekaně přidala nečekaně i třetí sloku.“ Připomeňme jen, že vítězka roku 2010 jako host zpívala v Sofii v rozhlase na bulharském finále podobné dětské soutěže lidových zpěváků.

Po minulé neděli má loňská královna dětského lidového zpívání o další životní velkou radost a zážitek více. Ten ji zasáhl v okamžiku, kdy pomyslné královské žezlo předávala své nástupkyni. Tou se z rozhodnutí poroty a za velkého potlesku diváků i ostatních soutěžících finalistů stala též čtrnáctiletá slečna Lucie Rybníkářová z Hluku.

Ta již v regionálním kole Slovácka nadchla neopakovatelným přednesem vybraných slováckých písní. Bylo již tehdy jasné, že bude určitě patřit k největším uchazečům o soutěžní titul nejvyšší. Lucka, které říkají kamarádi Prcku, navštěvuje 8. třídu Základní školy v Hluku. Hraje v dětské cimbálové muzice a s tou si, jak prozradila ve svém dotazníčku pro finálovou soutěž, nejraději zazpívá písničky, které se učí z hudebních nosičů.

Nová vítězka o sobě dále uvedla: „Umím a moc mne baví hrát na cimbál a zpívat. Ze sportů pak hrát tenis a v zimě lyžovat. Jako každá správná holka, nejraději chodím po škole ven se svými kamarády. Přesto mám velké cíle! Až budu velká, chci být herečkou, a proto je již mým největším přáním dostat se na konzervatoř a studovat obor herectví.“

Nový Zlatý zpěváček 2011 – Lucie Rybníkářová – vítězstvím potvrdila slova své kamarádky K. Šošovičkové. Neúspěch ji neodradil, zpívala vesele a s chutí dále, sbírala zkušenosti a vyhrála. Do finále celostátní soutěže Zpěváček se totiž svým výrazným hlasem prozpívala poprvé v roce 2008, podruhé v roce 2010 a potřetí letos. Pro ni platí přísloví: do třetice všechno nejlepší. Potřetí se zúčastnila, zazpívala a vyhrála.

Ve finále soutěže však mělo Slovácko i své další vynikající zástupce. Mezi desítkou nejlepších byli vyhlášeni a ocenění poroty získali dále Lukáš Balajka z Modré a Josef Zámečník ze Strání. Kromě nich dále ve finále velmi dobře zazpívala Eliška Pekárková z Kyjova, ta získala Cenu místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Zdeňka Škromacha nebo Barbora Sůkalová z Nového Poddvorova.

A tak i letos ve Velkých Losinách zářily nejen slovácké kroje a národopisné regiony, ale především hlasy slováckých vyslanců. Obyvatelé slováckých obcí na ně mohou být právem hrdí.

Úspěch našich dětí Z. Škromach komentoval slovy: „Potěšitelný je neustále rostoucí zájem mladých interpretů o lidové písně a tím i o pokračování lidových tradic. Svým zpěvem nám mladí zpěváčci přinášejí nejen radost, ale také jiskřičku naděje, že dávné tradice v tomto oboru mají své následovníky a pokračovatele, za což si je vážím. Přeji všem účastníkům soutěže zlato v hrdle a posluchačům hluboký umělecký zážitek.“

FRANTIŠEK SYNEK