O přídělu peněz rozhodnou zastupitelé, pokud schválí návrh jihomoravského rozpočtu. „Dopady změn klimatu v České republice se projevují nejvíce v Jihomoravském kraji. Střídá se nedostatek s přebytkem vody a dlouhodobě se zvyšují průměrné roční teploty. Naopak se snižuje úhrn dešťových srážek," uvedl krajský radní Jaroslav Parolek (ČSSD) s tím, že ohrožení jsou zemědělci, vodohospodáři a obyvatelé povodní nebo záplavami postihnutelných obcí nebo jejich částí.

Na Hodonínsku tak začal pilotní projekt pro zadržování vody v krajině v procesu pozemkových úprav. O dotační podporu se už loni přihlásil region Podluží spolu s mikroregionem Hodonínsko. „Území našich obcí se nachází ve velice suchém koutu republiky. V naší krajině potřebujeme zadržet vodu a zároveň chceme zabránit erozi, proto jsme kraj požádali o mimořádnou dotaci," přiblížil předseda regionu Podluží a starosta Josefova Vojtěch Pospíšil (KDU-ČSL).

Na podzim vedení sedmnácti členských obcí obou sdružení dostalo studie erozních a odtokových poměrů a návrhy ochranných opatření. Mezi nimi byl právě Josefov. „Na území naší obce jde o tři záchytné nádrže. Jedna je společná s Dolními Bojanovicemi na Prušánce a dvě jsou navržené vedle zpevněné polní cesty z viničných a polních tratí směrem od Nechor a Nového Poddvorova. Právě tam, kde dochází k největší erozi půdy," upřesnil josefovský starosta.

Další dvě nové nádrže by měly podle studie vzniknout i v okolí Ratíškovic. Jedna nad Baťovkou a druhá nedaleko domu s pečovatelskou službou směrem na Dubňany. „Vždycky v místě býval mokřádek, ale najednou tam není skoro nic, voda totiž nestéká. Kvůli způsobu orby tam nedoteče a naopak směřuje na druhou stranu ke hřbitovu. Proto je ještě navržený i průleh, který by měl při deštích vodu stáhnout, aby se nezůstávala pod našimi stavbami," řekla ratíškovická starostka Anna Hubáčková.

Problém je také rozpálená Moravská Sahara, kde se neudrží vláha v půdě, což ovlivňuje ovzduší a vznik prašných bouří.

Výstavbě vhodných opatření budou ale ještě předcházet výkupy pozemků a vypracování projektů. „Kromě suchého poldru a průlehů jsou v návrzích opatření pro nás také změny způsobu hospodaření na některých svažitých pozemcích, větrolamy či obnova mokřadů. Postupně podle toho budeme tvořit projekty, abychom mohli požádat o dotace z operačního programu životního prostředí," popsala postup Hubáčková.

Ta už dříve, jakožto vedoucí krajského odboru životního prostředí, upozorňovala na nebezpečí nevhodného hospodaření na polích i vlivy oteplování na Slovácku. Dokonce o těchto tématech také přednášela. „Pozorování od roku 1997 potvrzuje, že nastávají klimatické změny. Srážek je sice průměrně zhruba stejné množství, jenže spadají přívalově a způsobují škody. Případně spadnou v jiném období," upozornila starostka.

Zmínila příklad z letošního roku, v němž na srážkově bohatý květen navázalo extrémně suché léto. „V srpnu byl náš potok téměř prázdný, což je špatně pro doplňování zásob studní i pro život všech živočichů navázaných na vodní tok," sdělila Hubáčková.

Voda z přívalových dešťů by se podle ní měla svést na místa, kde se zadrží v suchém poldru a postupně pustí do potoků. „A velkoplošné lány by se neměly obdělávat po spádu dolů. Jsou i návrhy na to, jak by měly být velké zemědělské bloky s jejich oddělením zasakovacími travními pásy či biokoridory," představila řešení starostka.

S uskutečněním návrhů má pomoci dvoumilionová dotace. „Jde o spolufinancování projektu placeného z Norských fondů, který je zaměřený na dopady klimatických změn nejen na Moravě," dodal radní Parolek.