„Normálně žně končí v prvních srpnových dnech. Ale jelikož nám každý týden jednou či dvakrát zaprší, tak se nám letos protáhly,“ informuje předseda Agrární komory Hodonín Petr Chaloupka.

Počasí je hlavním viníkem zpoždění. Navíc se začínají nabalovat i další problémy. „Je zapotřebí sklízet ještě spoustu ploch. Začíná být problém s technikou,“ říká ředitel ratíškovické Zery Vladimír Šťastný. Na Vysočině a Hané jsou žně v normálním termínu a na Hodonínsku ještě kombajny nemají dodělanou práci. „Je moc velký přetlak na straně požadavků,“ podotkl Šťastný.

Na některých místech těžká technika sklízí jen velkými obtížemi. „Terén je někde rozbahněný tak, že místy kombajny zapadávají a musejí se vytahovat,“ přiblížil situaci předseda agrární komory.

Další nesnáze mají polnohospodáři s osetím řepky. „20. srpna jsou termíny osetí ozimé řepky. Ta se seje po obilovinách, které ještě nejsou někde sklizené. Takže se kumulují problémy s prácí,“ poznamenal Chaloupka.

Podle něj budou letošní výnosy celkem normální, či trochu nižší. Názor šéfa Zery je blíže druhé varianty. „Výnosové hladiny jsou nižší, někde zhruba až dvacet procent. Výrazné propady máme v žitě a tritikalích,“ potvrdil Šťastný.

Nejen výnosy ale i jakost obilí bude zřejmě nižší. „Pokud do zralého obilí naprší, tak dochází biologickými procesy k rozkladu zásobních látek v obilce, k rozpadu lepku a snížení osivové hmotnosti,“ popsal hlavní příčiny zhoršující se kvality Petr Chaloupka.

Jediné, co by mohlo zemědělce potěšit, může být zvyšující se cena potravinářské pšenice, jíž se u nás vysazují nejvyšší osevní plochy. „Cena obilovin se postupně zvyšuje. Je to dáno poptávkou ze zahraničí, zejména z Německa a Polska,“ upřesnil vedoucí výrobního obchodního střediska Hodonín ZZN Pomoraví Miloš Kohutek. ZZN je členem skupiny Agrofert, která je největším výkupcem obilovin v regionu. Na vzestupu cen se tak projevují nejen horší výnosy v Německu, záplavy v Polsku, ale také zákaz vývozu pšenice z Ruska. Navíc podobný krok zvažuje i Ukrajina.

„Začátkem července jsme měli předžňové jednání, kde se očekával totální nadbytek pšenice v celé unii, a že cena bude dva a půl tisíce korun za tunu potravinářské pšenice. Což bylo asi o dvacet procent míň než loni. Uplynul měsíc a jsme na ceně dvojnásobné,“ konkretizoval vývoj cen předseda agrární komise Chaloupka.

Podle něj změny na trhu s pšenicí sebou mohou mít vliv i změny ceny kukuřice, jako krmné plodiny, což by pak mělo dopad i na cenu drůbežího a vepřového masa.

Na polích ještě zůstávají před sklizní teplomilné plodiny slunečnice a právě kukuřice. „Ta i přes jarní průtržové záležitosti a zaplavenosti dohnala některá zpoždění,“ dodal Šťastný.