„Výnosy budou tak dvě tuny u obilí a tuna a půl u ječmene, což je opravdu hodně málo. Oproti loňsku, kdy byly výnosy naprosto skvělé, je to letos opravdová mizérie. Obilí potřebujeme pro sebe, protože se zabýváme i živočišnou výrobou, ale letos asi nebude stačit pomalu ani pro naši potřebu," zhodnotil letošní úrodu Radovan Mančík ze Zemědělského podniku Mikulčice.

Čtyřicetiprocentní ztráty u obilí a až šedesátiprocentní propad u ječmene ozimého pak hlásí firma Zera Ratíškovice. Ta obdělává sedm tisíc hektarů od Ježova až po Rohatec. „Pěstujeme pšenici, žito, ječmen ozimý a tritikále. Po žních ještě nemáme, ale celkově je situace velmi špatná. U slunečnice a řepky, které také pěstujeme, to pak odhaduji na třicet procent. Trochu se upínáme na kukuřici, které se nedaří úplně špatně. Výpadek ve výnosu nebude schopný pokrýt letošní vysoké ceny," sdělil ředitel společnosti Zera Ratíškovice Vladimír Šťastný.

Jak doplnil Mančík, letošní obilí je na tom špatně i co do kvality. Největším problémem jsou vytrvalé deště. Plodina po nich ztrácí potravinářskou kvalitu. „Žně jsme ještě nedokončili a už nyní někde obilí vypadává, protože je přezrálé," uvedl Mančík. „Jestli začne pršet, pole nám zarostou a budou z nich spíše louky. Už jsme proti plevelu museli stříkat herbicidy, což jsou další náklady. Navíc pokud nesklidíme, může začít polehat a klíčit v klasech, což je úplně ten nejhorší případ," tvrdí Mančík.

Po žních zatím nemá ani Zemas Čejkovice. „Počasí nás letos zlobí," sdělil agronom podniku Libor Pavka.

A právě počasí je tím, co výnosy při žních ovlivní nejvíc. Jak se shodli Mančík se Šťastným, za letošní špatnou úrodou stojí už suchý podzim i zima a následné jarní holomrazy. „Nejvíce nám uškodil jarní mráz, který byl osmnáctého května a měl velký dopad. Je to dáno i tím, že máme pozemky v údolí i kolem řeky Moravy," myslí si Šťastný. V Mikulčicích zase museli hned po zimních mrazících zaorat sto hektarů obilí. „Potom zase byla absolutní sucha, takže obilí neodnožilo, nevytvořilo pořádné klasy. V momentě, kdy měly začít žně, přišly deště, což byla další ztráta," vysvětlil Mančík.

Koncem července navštívil některé podniky na jihu Moravy i hejtman kraje Michal Hašek. Ten označil výsledky letošní sklizně jako katastrofální. „Pamětníci se shodují, že něco podobného nepostihlo náš region desítky let. Bohužel kombinace jarních mrazíků a výjimečného sucha s velkým vláhovým deficitem znamená reálné škody v miliardách korun," uvedl tehdy Hašek s tím, že bude jednat s ministrem Petrem Bendlem o všech možnostech pomoci farmářům a zemědělským podnikům. „Protože v nynější ekonomické situaci může být letošní rok pro řadu subjektů likvidační, očekávám od ministra zemědělství aktivní kroky. Je totiž v zájmu českého a moravského zemědělství najít rychlou a efektivní pomoc," řekl Hašek.

Podle mluvčího Jihomoravského kraje Jiřího Klementa mělo dlouhodobé jarní sucho výrazný dopad na sklizeň základních obilovin. V Jihomoravském kraji bylo poškozeno téměř sto tisíc hektarů osevní plochy, tedy přibližně šedesát procent. Nejvyšší ztráty jsou na Znojemsku a Břeclavsku. Některé plochy navíc nebylo možné sklidit vůbec. „Velké škody napáchalo sucho také na porostech kukuřice. U cukrovky se předpokládá snížení výnosů v jihomoravských pěstitelských oblastech až o polovinu. Postiženy jsou také speciální plodiny, například chmel, ovocné sady, ale i mák, luštěniny, slunečnice a další plodiny. V nejpostiženějších oblastech se očekává i výrazné snížení výnosů řepky," sdělil Klement.