Plátěné tašky nebo obrazy čtveřice lvíčat, která se v létě narodila v hodonínské zoo. Co by v obvyklé době znělo jako krásné suvenýry, nyní nakupují návštěvníci, aby zoologickou zahradu podpořili v době výpadků příjmů kvůli koronaviru.

Protože peněz mají málo a péče o mladé lvy je náročná, spustili zástupci zoo sbírku pro lví smečku. „Snažíme se dílčími aktivitami získat nějaké peníze na provoz. Sbírka má několik aktivit. Už jsme měli dvě aukce obrazů lví smečky, také jsme vydali limitovanou edici plátěných tašek se lvy. O ty byl obrovský zájem, takže zvažujeme, zda neudělat dotisk,“ přiblížila mluvčí hodonínské zoo Marie Blahová.

Návštěvníci a fanoušci zoo nepřispívají pouze nákupem tašek nebo dražbou obrazu, ale mohou poslat peníze přímo na účet zoo. Jména přispěvatelů pak chovatelé vepíšou do obrazu ve tvaru lví stopy. „Je hned vedle prosklené části výběhu, za kterou jsou lvíčata,“ sdělila Blahová.

Jak dodala, lidé jsou ochotní pomáhat, zoo přispívají i prostřednictvím adopcí zvířat. „Na konci loňského roku jsme zaznamenali víc, než v roce předchozím, takže lze vidět, že se lidé snaží pomoct,“ děkovala Blahová.

V mezičase kvůli ztrátám zoo odložila veškeré činnosti, které nesouvisí s péčí o zvířata. „Krmivo a péče o zvířata je prioritou. Neplánujeme žádné větší investice, omezili jsme i nákupy drobných materiálů. Vše, co není vyloženě akutní, může počkat,“ řekla Blahová.

Opravy musí počkat

Výpadek příjmů omezuje provoz i v dalších zoologických zahradách v Jihomoravském kraji.

Kvůli ztrátě příjmů ve vyškovské zoo omezili nehavarijní opravy i investice na stavbu expozice pro psy dingo. „U nás jsou ztráty za minulý rok ve vlastních výnosech 2,95 milionů korun, z toho na vstupném 2,25 milionů. Do konce února předpokládáme další výpadek na vstupném 240 tisíc korun. Celkem tedy 3,2 milionů korun. Kompenzace jsme nedostali žádné a ministerstvo životního prostředí na naše dotazy nereagovalo,“ vyčíslila ředitelka Zoo parku Vyškov Dagmar Nepeřená.

Jak dodala, pokud budou restrikce trvat, mohly by ztráty ohrozit samotné fungování zoo. „Na rozdíl od jiných uzavřených organizací nemůžeme výrazně snížit samotné provozní náklady jako je krmivo, veterinární péče, energie, doprava a platy. V takovém případě bychom byli odkázáni na pomoc zřizovatele,“ dodala ředitelka.

Stále věří v lepší situaci, kdy se návštěvníci vrátí alespoň do venkovních areálů zoo. „Jsme přesvědčeni, že se tím epidemiologická situace nezhorší. Doufáme, že se situace zlepší, že provoz nebude ohrožen a odložené opravy a drobné investice z roku 2020 zvládneme letos či v dalším roce,“ doplnila.

V brněnské zoo za minulý rok jsou ztráty osm milionů korun. "Zahrada je stále udržována v chodu, a to zejména co se týká péče o zvířata. Dá se říci, že jsme zastavili veškeré zbytné nákupy, opravy a některé zahraniční aktivity," poznamenala mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

I v Brně pomáhají fanoušci zoo například větším množstvím adopcí. "V minulém roce jsme zaznamenali stoprocentní nárůst adopcí zvířat a zvýšený byl také zájem o zážitkové programy," doplnila Brindzáková.

Až se znovu podívá do zoo, se těší i Brňanka Adéla Krátká. "Už se nemůžu dočkat. Venkovní část zoo mi přijde v podstatě jako park, a parky zavřené nejsou. Nechápu, proč se do zoo nesmí," mínila.

Pomoc nebyla vyslyšena

Minulý týden požádali ředitelé českých zoo z Unie českých a slovenských zoologických zahrad o příspěvek vládu. „Plně respektujeme všechna vládní opatření, pomáháme státu, stejně jako řada dalších resortů, zvládnout pandemii covidu. Stát během jednotlivých vln pandemie dokázal pomoc divadlům, sportovištím a dalším volnočasovým aktivitám, podpořil také cestovní ruch. Žádost zoologických zahrad o finanční pomoc v nouzi však nebyla nikdy vyslyšena,“ uvedli ředitelé českých unijních zoo.

Upozornili na to, že v minulém roce zůstaly zahrady zavřené téměř čtyři měsíce. Celkový propad příjmů vyčíslily české zoo ze sdružené v unii na víc než 180 milionů korun. Nyní se obávají o osudy zvířat, své zaměstnance i záchranné programy. „Ztráty způsobené propadem vlastních příjmů byly vloni skutečně obrovské. Naproti tomu výdaje jsme příliš snižovat nemohli, musíme platit za krmivo, energie, mzdy. Máme sice své zřizovatele, ale i ti zápasí se snížením příjmů, jejich možnosti nejsou neomezené. Situace došla tak daleko, že řada zřizovatelů musela letos přistoupit ke snížení příspěvku na provoz zřizované zoo. Zoologické zahrady se tak pomalu ocitají na prahu provozní a ekonomické krize,“ vysvětlují ředitelé českých unijních zoo.

Jak dodali, loni v dubnu poslali ředitelé společný otevřený dopis vládě a v říjnu osobní dopisy jednotlivým gesčním ministrům, ale bez reakce. „Kvůli loňským výrazným škrtům jsme zabrzdili rozvoj areálů, omezili opravy, vyčerpali rezervy na zvládnutí složité situace. Abychom mohli dále naplňovat naše poslání a zajistit odpovídající podmínky pro chovaná zvířata, budeme znovu žádat stát o finanční pomoc, které se jiným dostalo. Doufáme také, že v blízké době bude možné otevřít venkovní areály zahrad, byť s případným omezením počtu návštěvníků,“ zdůraznili ředitelé českých unijních zoo.

Podle Petry Roubíčkové z Ministerstva životního prostřední mohli zástupci zahrad na jaře čerpat z dotačního programu na krmivo pro zvířata. "Vypsali jsme jej o tři čtvrtě roku dříve," řekla Roubíčková.

Jak dodala, od prvního března mohou zahrady čerpat z dotačního programu Příspěvek, který navýšili o deset milionů. „Rozhodli jsme se navýšit náš každoroční dotační titul Příspěvek ZOO z dvaceti na třicet milionů korun a připravit jeho co nejrychlejší administraci,“ uvedl ministr Richard Brabec.