Odpočívá na něm Rabín Aron ben Benjamin ha – Levi či Metr ben Josef Deutsch, ale i řada dalších Židů. Jejich pouť skončila na židovském hřbitově ve Strážnici. Poslední vzpomínkou na ně jsou náhrobky, které zdobí hebrejské i dvojjazyčné nápisy. V uplynulých měsících se dočkaly konzervace.

„Opravy hřbitova jsou postupné. Před asi dvěma lety jsme dokončili stavění povalených náhrobků. Nyní jsme přistoupili ke konzervaci, zpevnění a petrifikaci pískovcových náhrobků, které se rozpadají. Letos jsme udělali první část, která čítá asi dvě stě náhrobků. Dalších pět set nás ještě čeká,“ uvedl za brněnskou Federaci židovských obcí Jaroslav Klenovský s tím, že to, jestli a kdy budou opravy náhrobků, převážně z osmnáctého a první poloviny devatenáctého století pokračovat, rozhodne ministerstvo kultury na jaře příštího roku.

Podle Andrey Ulagové z ministerstva kultury je program nastavený tak, že ministerstvo hradí maximálně sedmdesát procent nákladů. „V programu regenerace, ze kterého mají peníze jít je nutná spoluúčast obce. Ta musí přislíbit, že je ochotna přispět,“ doplnil Klenovský.

Strážnice se zavázala uhradit částku padesát tisíc korun. „Přestože nejsme vlastníkem ani hřbitova, ani synagogy, velmi si obojího vážíme. Souvisí to s historií našeho města, takže na obnově se snažíme spolupracovat. Plánů máme ale hodně, takže jsme se domluvili na tom, že obnovu všech náhrobků zkusíme natáhnout na delší dobu,“ uvedla starostka Strážnice Renata Smutná.

Novější náhrobky na hřbitově jsou vyrobené ze světlé a tmavé žuly, ty starší z pískovce, žuly a mramoru. A právě pískovcových kamenů se rozklad nejvíce dotýká. „Pokud je rozklad už natolik značný, že se u náhrobku zcela setřely nápisy, obnova už nemá smysl a neděláme ji. Pokud jsou ale ještě textové a výtvarné výzdoby zachované, provádí se chemické zpevnění hmoty tak, aby k dalšímu rozpadu nedocházelo. V podstatě konzervujeme současný stav tak, aby se zpomalil další rozpad,“ popsal Klenovský.

Díla se ujal restaurátor Přemysl Blažík z Troubska, který již pro Federaci židovských obcí řadu hřbitovů opravoval. Náhrobky na tom strážnickém se podle něj řadí mezi ty zachovalejší. Je to především díky menším ovocným stromkům, které se na hřbitově vysadily v padesátých letech minulého století, ale i díky sečení trávy. „Kamenům nedělá dobře hlavně vlhkost, naopak vítr je vysušuje. Strážnický hřbitov má tedy ideální podmínky,“ zhodnotil Blažík. Náhrobky se podle něj musely povrchově očistit, odstranily se z nich mechy a řasy, které udržují vlhkost a vypouštějí kyseliny, které kámen narušují. „Podle toho, do jaké míry byl kámen zvětralý, jsme použili zpevňovače, které zaplní místa, ve kterých chybí pojivo a zrnka přichytnou k sobě. Kámen už se pak nedrolí,“ vysvětlil Blažík, který musel také část náhrobků doplnit umělým kamenem tak, aby do náhrobků nezatékala voda. Část těch pískovcových pak ze stejného důvodu osadil olověným plechem.

Pozemek, na kterém leží židovský hřbitov, daroval Židům v polovině 17. století hrabě Magnis. V osmnáctém století se na něj přenesly starší náhrobky z původního hřbitova, který se dříve nacházel nejspíš přímo v zástavbě strážnického Starého města. Výměra hřbitova je téměř pět tisíc sto metrů čtverečních. „Náhrobky se nacházejí téměř po celém areálu, výjimku tvoří pouze úzký pás vedle synagogy, kde původně stála přístavba pro ženy. Bez náhrobků je rovněž část severozápadního výseku hřbitova. V severní části hřbitova se nacházejí také dětské hroby. Rabínské hroby jsou umístěné vedle východní strany synagogy. Celkem se odhaduje, že se na hřbitově nachází patnáct set hrobů,“ informuje strážnické městské muzeum na svých webových stránkách. Poslední pohřeb se na židovském hřbitově uskutečnil v padesátých letech minulého století.