Koridor se rozkládá od města Bad Muskau u hranic s Braniborskem a táhne se až po Žitavu na trojmezí Saska, Polska a Česka. Populace se tu má snížit na dva kusy divokého prasete na tisíc hektarů území.

„Potřebujeme drastické snížení počtu divočáků v ochranných koridorech, abychom zabránili šíření viru do oblastí, které jsou stále bez něj,“ vysvětlil šéf krizového štábu boje proti AMP při saském ministerstvu sociálních věcí Sebastian Vogel.

Zvýšený odlov proběhne v osmi týdnech, myslivci dostanou prémii 300 eur za každé ulovené zvíře. Razantní krok saské vlády může pomoct i Česku, které s opětovným výskytem nákazy také bojuje.

„Pro Českou republiku to může znamenat, že se v budoucnu může snížit potencionální riziko přenosu z migrujících nakažených prasat do ČR,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Africký mor prasat řádí nadále i v Polsku. V prosinci 2022 se onemocnění potvrdilo u uhynulého divočáka ve Frýdlantském výběžku, který leží u hranic s oběma zeměmi. Od té doby se podle resortu zemědělství nákaza prokázala u 52 případů. Pásma infekce se rozkládají na Frýdlantsku a Českolipsku.

Nebezpečí pro člověka a psa to není

Proti africkému moru prasat neexistuje vakcína. „Původcem je obalený DNA virus z čeledi Asfariviridae, rod Asfivirus. Je to jediný známý DNA virus, který je přenášen vektory – klíšťáky rodu Ornithodoros. Virus AMP je extrémně odolný ve vnějším prostředí a je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení,“ informovala Státní veterinární správa (SVS).

Virus není přenosný na lidi a nepředstavuje riziko ani pro domácí mazlíčky, jako jsou psi a kočky. Přestože nejsou ohroženi zdravotními riziky, mohou lidé, stejně jako například psi volně pobíhající v lese, zavléci virus skrze třeba obuv do domácích chovů prasat a hospodářské následky jsou obrovské. I proto vydala SVS nařízení, že společné lovy černé zvěře, takzvané naháňky v uzavřených pásmech, se budou muset zatím obejít bez účasti loveckých psů. 

V Česku se zatím podobné opatření jako v Sasku neplánuje. Podle ministerstva zemědělství je aktivita myslivců při lovu černé zvěře vysoká, přestože se nadále stavy zvěře hodnotí jako přemnožené. „Plán lovu u prasete divokého v ČR je každoročně několikanásobně překročen a jedním z důvodů je právě snaha myslivců o snížení rizika šíření AMP,“ vysvětlil Bílý.

Podle Českého statistického úřadu se v roce 2022 podařilo ulovit 177 877 kusů divočáků.

Zákaz EU se nedaří odblokovat 

Maximalizovat lov prasat se snaží opatření vydávané SVS od roku 2017. Nadále se ale nedaří odblokovat zákaz Evropské unie ohledně zpracování zvěřiny z ulovených, na AMP negativních kusů v nakažené oblasti. Myslivci tím přicházejí nejen o maso, ale také o peníze, které jsou nezbytné pro chod mysliveckých spolků a placení pronájmů půdy. Pokud by se toto změnilo, byla by motivace myslivců k odlovům možná ještě vyšší.

„Pokud se v pásmu s výskytem nemoci AMP nenachází zvěřinový závod, který může ve zvláštním režimu zvěřinu zpracovat i prodat, je jedinou možností spotřebování v domácnosti lovce. V honitbách, kde několik myslivců uloví řadu desítek kusů černé zvěře ročně, není reálné, aby lovci veškerou zvěřinu spotřebovali ve svých domácnostech. Logickým vyústěním tak je, že myslivci/lovci, kteří nemají odbyt na zvěřinu a sami ji nechtějí, nebudou lovit černou zvěř,“ zmínil Bílý.