Řada mláďat končí v záchranných stanicích zbytečně. Některá zásah lidí nepřežijí

Poznat divoké zvíře, které potřebuje pomoc, není vždy jednoduché. Proto Český svaz ochránců přírody, který koordinuje Národní síť záchranných stanic, už dříve apeloval na lidi, aby se při nálezu opuštěného mláděte nejprve poradili s odborníky. Jinak se zbytečně naplňuje kapacita stanic a zvířatům to ubližuje.

„To, že se zvíře dostane do péče člověka, neznamená vždy, že je v bezpečí. Například srnčata jsou velmi citlivá na stravu a často se ani odborníkům jejich záchrana nepodaří. Péče o malé zajíčky je ještě komplikovanější. Proto je jedním z nejdůležitějších úkolů ochránců přírody informovat veřejnost o tom, jak se má k divokým zvířatům chovat a jak poznat, zda pomoc potřebují či ne,“ uvedl Petr Stýblo z ČSOP.

Polámaná pera, odřeniny a diabolky v těle. Týraný jestřáb zažil peklo

Omyly vznikají právě zejména u malých zajíčků či srnčat, která při vyčkávání na návrat své matky v klidu bez hnutí leží v trávě. Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak, v této pozici je téměř neviditelné pro predátora a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení má neblahé následky. V sázce je nejen život a bezpečí zvířete, ale i člověka, který se rozhodne jednat.

Záchranná stanice živočichů MakovZdroj: Deník/Lucie Kotrbová

„Například v záchranné stanici v Bartošovicích přijali od počátku letošního roku 50 zajíců polních. Mimo jediného dospělého exempláře šlo vždy o mláďata, často staré jen několik dnů. U deseti jedinců šlo o zbytečné odebrání nezraněných zajíčků z přírody,“ doplnil Stýblo.

Jak postupovat při nálezu zvířete? 

Pokyny, jak postupovat při nálezu divokého zvířete, najdete na webu www.zvirevnouzi.cz. V konkrétních případech lze využít telefonickou linku centrálního dispečinku Národní sítě záchranných stanic 774 155 155, kde odborníci ochotně poradí.

„Vždy je nutné kontaktovat odborníky na této lince či přímo v záchranné stanici. Buďte opatrní k sobě i ke zvířatům, ke kterým se přibližujete,“ dodal Stýblo.